Agent orbulátoru

William Wenton potřetí!

Autor: Kája

Je to tady! Kniha Zlín vydala pokračování mé milované série William Wenton! Třetí díl na policích knihkupectví naleznete pod názvem Agent orbulátoru. Pokud jste ještě o téhle sérii neslyšeli, okamžitě to napravte, protože skutečně stojí za to. Předchozí díly Zloděj luridia i Kryptoportál považuji za vůbec to nejlepší, co v poslední době na poli dětské literatury vyšlo.

Agent orbulátoru v podstatě navazuje na předchozí díly s tou výjimkou, že William již není obyčejný kluk – je to geniální kryptolog, dost možná nejlepší na světě. Je to ten chlapec, který rozluštil Nemožnost, nejsložitější šifru světa. To vše odstartovalo řadu událostí, které změnily život nejen jemu, ale celé jeho rodině. V podstatě by se dalo říct, že se jeho život změnil ve sled událostí, v nichž jde Williamovi doslova o krk.

A nejinak tomu je v třetím pokračování. William je po událostech v Himalájích v podstatě celebritou mezi kryptology, což má za následek, že nemá chvilku klidu. Institut pod vlivem Goffmana prochází změnami, které se nezdají být úplně ideální. A ve chvíli, kdy se zastaví hodiny na londýnském Big Benu, je jasné, že se děje něco mimořádného. A pak se William setká s agentem orbulátoru, což jej společně s Iscií vrhá do nového dobrodružství plného šifer a nebezpečí. 

Klan

Čest je víc než život.

Autor: Eli

Myslím, že snad každý zaznamenal novinku z dílny nakladatelství Fragment Klan, protože se kolem ní strhl docela velký humbuk. Není se čemu divit, obálka je více než vydařená, svět vikingů neobvyklý a velmi atraktivní. Otázkou tedy zůstává, jestli i samotný příběh stojí za tak velkou pozornost.

Kmeny Asků a Rikiů proti sobě bojují od nepaměti. Uctívají totiž znepřátelené bohy, kvůli kterým se každých pět let utkávají v krvavých bitvách. Eelyn nikdy nepřemýšlela, že by vše mohlo být jinak, a to až do doby, než zahlédne v řadách nepřítele svého bratra, kterého před pěti lety viděla na vlastní oči umírat. Vydává se proto za ním, jenže to ji stojí zajetí a zotročení nepřátelským kmenem.

„Vegr yfir fjor – Čest je víc než život.“

Eelyn není žádná křehká květinka, je tělem i duší bojovnice, která oddaně bojuje za svůj klan. Přestože je to přesně ten typ drsné hrdinky, kterou za její odvahu a bojovnost všichni obdivují, není žádný bezcitný stroj na zabíjení, naopak - velmi často dává své emoce najevo a za slzy se nestydí. Je to postava, s níž se velmi snadno ztotožníte a budete s ní vše naplno prožívat.

Tím však výčet zajímavých postav nekončí. Pro mě byla velmi kontroverzní postava Iriho. Na jednu stranu jsem ho nechápala podobně jako Eelyn, na druhou stranu nic není černobílé, že?

A pak tady máme Fiskeho… Joooo, to už je jiné kafe! Toho si musí všechny čtenářky oblíbit – vazoun, bojovník, viking – je třeba něco dodávat? Je to ten typ spravedlivého drsňáka, takže ho nejde nemilovat!

Ale paradoxně mou úplně nejoblíbenější postavou je dítě. Halvard. To je totiž zlatíčko. Vše sleduje z pohledu nevinného, boji nezatíženého dítěte. Nerozlišuje, že je Eelyn z nepřátelského klanu, líbí se mu, oblíbí si ji a chová se k ní zcela přirozeně, ne jako k otroku. 

Solar

McEwanův depresivní, nadčasový pohled na aktuální dění

Autor: Baru

Ian McEwan. Jméno, se kterým proběhlo mé první seznámení skrze skvělý literární počin Na Chesilské pláži, a které mi letos znovu na neobvyklé, nápadné obálce románu Solar evokovalo, že by to mohlo být něco, čemu by stálo za to věnovat pozornost. Solar je dílko, které by svou komplikovaností tématu i jazyka mohlo odradit spoustu čtenářů, kteří se do něj pustí, pokud jste ale již trochu nahlédli do tajů McEwanova svérázného a velice atypického stylu, rozpačití budete zhruba jen na prvních pár desítkách stránek. A pak už jeho přečtení rozhodně nebudete litovat.

Třistastránková novela, poprvé vydaná v roce 2010, je lehce cynickou, tragikomickou satirou pojednávající o laureátovi Nobelovy ceny, geniálním londýnském fyziku Michaeli Beardovi. Obtloustlý, postarší holohlavý muž, jehož váha se nebezpečně zvedá s otočením každé další stránky a jenž je chronický, pětkrát rozvedený sukničkář a nenapravitelně nepořádný člověk, je zde antihrdinou, ke kterému nepociťujeme žádné sympatie. Je člověkem parazitujícím na svém okolí, zavalený nechutným nepořádkem všude kolem sebe i ve své hlavě. Pro ženy je spíše přitažlivý jeho poprašek dávné stockholmské slávy, nežli jeho nerudná, asociální povaha. Jeho skeptický pohled na budoucnost a propukající alkoholismus z něj dělají tragikomickou, ve své podstatě smutnou postavu, jíž se bohémský styl života už v útlém mládí fatálně zvrtl v rukou. Profesor Michael Beard je zde příkladným moralistou, který si však sám nedokáže udělat pořádek ani ve svém chaotickém životě. Autor McEwan ho za jeho životní přešlapy také příkladně potrestá, sladkou pomstu ale nechává dovařit k dokonalosti celých tři sta stránek a graduje až na těch posledních. 

Mortina a protivný bratranec

Mortina se vrací, tentokrát s protivným bratrancem

Autor: Bára

Ke konci loňského roku vyšla u Egmontu Mortina, příběh o osamělé holčičce strašidlu, která toužila po kamarádech. Příběh sklidil velký úspěch, a proto nebylo překvapením, že se nakladatelství rozhodlo vydat pokračování s názvem Mortina a protivný bratranec.

Opět se setkáváme s Mortinou, chrtím albínem Truchlíkem, tetou Neboženkou, ale i novými lidskými kamarády, které se jí podařilo získat během minulého halloweenského dobrodružství.

Zápletka tohoto dílu je tentokrát veskrze detektivní. Mortinini kamarádi dostanou tajemnou pozvánku do vily Rozvalinky, zatímco zmizí teta Neboženka. Do toho všeho přijíždí protivný bratranec Dilbert, o němž Mortina ani nevěděla, že existuje. Dilbert je skutečný protiva, nic mu není dost dobré a všechno ví nejlíp.

Mortina přemýšlí, kdo má prsty ve zmizení tety Neboženky, a vydává se ji se svými kamarády hledat. 

Mortina

Příběh o strašidýlku, kterého se děti určitě nebudou bát

Autor: Bára

Poslední dobou se roztrhl pytel s krásně ilustrovanými dětskými knihami, příběh sice někdy pokulhává, ale naštěstí je i spousta těch s kvalitním obsahem, mezi něž řadím právě Mortinu z dílny nakladatelství Egmont.

Mortina není jen tak obyčejná holčička, byť si zas tolik odlišná nepřipadá. Pleť má úplně bílou nebo spíš smrtelně bledou s šedozeleným nádechem, oči má kulaté jako míčky, a když se jí zachce, může si odtrhávat jednotlivé části těla. Mortina je totiž holčička strašidlo.

„Ano, je to pravda, oči měla kulaté jako míčky. A pořádně vystouplé. A lemované dvěma tmavěfialovými kruhy. No a co? Fialová je hezká barva a pak, nebylo to snad teď v módě?“

Kdy?

Chtěli byste vědět, kolik vám zbývá času?

Autor: Eli

Když jsem si poprvé přečetla anotaci knihy Kdy?, řekla jsem si, že by díky svému zajímavému námětu mohla stát za přečtení. Uznejte – dívka, která vidí data úmrtí, to tady ještě nebylo. Byla jsem tedy skutečně zvědavá, jak se s tím autorka popasuje, a světe div se, z knihy pro děti a mládež se vyklubala docela solidní detektivka.

Šestnáctiletá Maddie má už odmalička podivnou schopnost – vidí na čelech lidí čísla. Maddie ani nikdo jiný netuší, co ta čísla znamenají, až do chvíle, kdy zemře její otec. V ten den jí i její rodině dojde, že vidí data úmrtí jednotlivých lidí.

Od toho dne jde v jejím životě vše od desíti k pěti. Matka se zhroutí a začne pít, kvůli čemuž ji vyhodí z práce, a jelikož si kvůli alkoholu není schopná najít jinou práci, nenapadne ji nic jiného, než aby Maddie četla data úmrtí za peníze. 

Mnichov

„O nás bez nás“ z anglického pohledu

Autor: Baru

Německo a Anglie, září 1938. Zatímco německý kancléř Adolf Hitler má již v hlavě detailně zosnovány a vypracovány plány na dobytí celičké Evropy, britský premiér Neville Chamblerlain stále naivně věří v uzavření míru s ďáblem. Záminku pro vypuknutí další fatální války není třeba hledat daleko - roztržky v československých Sudetech mezi německým a českým etnikem jsou zde dlouhodobým problémem, který stále nenalézá řešení. Nad Evropou se stahují mračna, země se mobilizují a chystají do války a 27. září se sjíždí britská, francouzská, italská a německá velká zvířata do Mnichova, jihoněmeckého poklidného městečka, kde se za několik málo dní podepíše jedna z největších zrad evropské historie.

Od knihy Mnichov, jehož autorem je mnohokrát oceňovaný král historických románů Robert Harris, jsem očekávala „velkolepý historický thriller“, jak bylo z mnoha četných anotací a citací avizováno. Ten se bohužel nekonal a musím říct, že pokud se do Mnichova vrhnete s těmito očekáváními, budete v tomto ohledu nejspíš stejně zklamáni jako já. Pokud je tento román thriller, pak jen v přeneseném slova smyslu, spíše politický, bez jiskry. Děj Mnichova je neuvěřitelně rozvleklý a pomalý, přesto do detailu promyšlený, což velice oceňuji. Mnichov není prošpikován akcí, napětím ani vzrušením – je to ale velice přesně opsaná historie, nadmíru umně literárně upravená, která se může pyšnit přesností reálií, skvělým historickým nádechem i poměrně dobře zvládnutou dějovou dobovou konstrukcí.