McEwanův
depresivní, nadčasový pohled na aktuální dění
Autor:
Baru
Ian McEwan. Jméno, se kterým proběhlo mé
první seznámení skrze skvělý literární počin Na Chesilské pláži, a které mi letos znovu na neobvyklé, nápadné
obálce románu Solar evokovalo, že by
to mohlo být něco, čemu by stálo za to věnovat pozornost. Solar je dílko, které by svou komplikovaností tématu i jazyka mohlo
odradit spoustu čtenářů, kteří se do něj pustí, pokud jste ale již trochu
nahlédli do tajů McEwanova svérázného a velice atypického stylu, rozpačití
budete zhruba jen na prvních pár desítkách stránek. A pak už jeho přečtení
rozhodně nebudete litovat.
Třistastránková novela, poprvé vydaná
v roce 2010, je lehce cynickou, tragikomickou satirou pojednávající o laureátovi
Nobelovy ceny, geniálním londýnském fyziku Michaeli Beardovi. Obtloustlý, postarší
holohlavý muž, jehož váha se nebezpečně zvedá s otočením každé další
stránky a jenž je chronický, pětkrát rozvedený sukničkář a nenapravitelně
nepořádný člověk, je zde antihrdinou, ke kterému nepociťujeme žádné sympatie.
Je člověkem parazitujícím na svém okolí, zavalený nechutným nepořádkem všude
kolem sebe i ve své hlavě. Pro ženy je spíše přitažlivý jeho poprašek dávné
stockholmské slávy, nežli jeho nerudná, asociální povaha. Jeho skeptický pohled
na budoucnost a propukající alkoholismus z něj dělají tragikomickou, ve
své podstatě smutnou postavu, jíž se bohémský styl života už v útlém mládí
fatálně zvrtl v rukou. Profesor Michael Beard je zde příkladným
moralistou, který si však sám nedokáže udělat pořádek ani ve svém chaotickém
životě. Autor McEwan ho za jeho životní přešlapy také příkladně potrestá,
sladkou pomstu ale nechává dovařit k dokonalosti celých tři sta stránek a graduje
až na těch posledních.
Z pohledu odbornosti textu pro mne
bylo občas utrpením Solar číst. Všudypřítomná
odborná fyzika mi dala vážně zabrat. Tato kniha se ale až trefně nadčasově
dotýká aktuálního dění, přestože spatřila světlo světa skoro před deseti lety.
Klimatické změny, ekologické problémy, využití solární energie místo té
jaderné, pomalý zánik planety. Věci, které se před deseti lety řešily jen
zběžně, a pohled na ně byl pochybovačný, jsou dnes číslem jedna a aktuálnější
než kdy dřív.
Části, které se věnovaly osobnímu příběhu
hlavního hrdiny, mne velice bavily. Byly poučné, tragické, občas úsměvné. Ději
chyběl rychlý spád, mnoho zvratů se nedočkáte, a pokud už, tak velice
rozvleklých a gradujících až po čase, což ale s přehledem vynahrazovala
kvalita jazyka i samotné knihy. McEwana je prostě radost číst a za tím si
stojím.
Solar
díky svému námětu nemusí sednout každému. Autorovo vyprávění je značně
depresivní, příliš vědecké, díky sáhodlouhým kapitolám se může zdát nekonečné.
Typický McEwanův styl, pokud se vám líbí, vám ale nedovolí knihu odložit.
Michael Beard se vám i přesto, jak neobyčejná a vlastně antihrdinná postava to
je, hluboce zaryje do paměti. Průměrné dílko s poměrně velkou literární
hodnotou, které bude od nynějška aktuální v každé době, kdy jej otevřete. Solar je další skvělou odeonkou, která
rozhodně neupadne v zapomnění.
Žádné komentáře
Okomentovat