„O
nás bez nás“ z anglického pohledu
Autor:
Baru
Německo a Anglie, září 1938. Zatímco
německý kancléř Adolf Hitler má již v hlavě detailně zosnovány a
vypracovány plány na dobytí celičké Evropy, britský premiér Neville
Chamblerlain stále naivně věří v uzavření míru s ďáblem. Záminku pro vypuknutí
další fatální války není třeba hledat daleko - roztržky v československých
Sudetech mezi německým a českým etnikem jsou zde dlouhodobým problémem, který
stále nenalézá řešení. Nad Evropou se stahují mračna, země se mobilizují a
chystají do války a 27. září se sjíždí britská, francouzská, italská a německá
velká zvířata do Mnichova, jihoněmeckého poklidného městečka, kde se za několik
málo dní podepíše jedna z největších zrad evropské historie.
Od knihy Mnichov, jehož autorem je mnohokrát oceňovaný král historických
románů Robert Harris, jsem očekávala „velkolepý historický thriller“, jak bylo z mnoha
četných anotací a citací avizováno. Ten se bohužel nekonal a musím říct, že
pokud se do Mnichova vrhnete
s těmito očekáváními, budete v tomto ohledu nejspíš stejně zklamáni
jako já. Pokud je tento román thriller, pak jen v přeneseném slova smyslu,
spíše politický, bez jiskry. Děj Mnichova
je neuvěřitelně rozvleklý a pomalý, přesto do detailu promyšlený, což velice
oceňuji. Mnichov není prošpikován
akcí, napětím ani vzrušením – je to ale velice přesně opsaná historie, nadmíru
umně literárně upravená, která se může pyšnit přesností reálií, skvělým
historickým nádechem i poměrně dobře zvládnutou dějovou dobovou konstrukcí.
Právě historická přesnost a precizní
detailnost je jeden z pouze mála aspektů, který celý můj pohled na Mnichov přinejmenším trochu vyspravil. Mnichov je zcela zaslouženě jeden
z těch lépe vyvedených pohledů na tento historický okamžik, nemá ale hodně
konkurentů, se kterými bychom ho mohli srovnávat.
Právě o perfektní historickou dějovou
konstrukci se opírá nepříliš vyvedená hlavní fiktivní zápletka tohoto románu.
Ústředními postavami jsou dva státní úředníci a zároveň staří oxfordští univerzitní
přátelé – německý diplomat Paul Hartmann a Angličan Hugh Legat, jeden
z níže postavených osobních tajemníků samotného premiéra Chamberlaina.
Hartmann, odpůrce Führera a člen opozice, je paradoxně na stejné vlně jako jeho
přítel Legat – oba chtějí zabránit válce za každou cenu. Na mnichovskou půdu
jsou svými stranami vysláni jako špioni s úkolem kontaktovat se navzájem a
předat si klíčový dokument, který by celou tuto milníkovou konferenci mohl
ohrozit. Tomu ale předchází řada problémů a starých křivd, se kterými se oba
musí popasovat… Jejich příběh je nedotažený a v konečném důsledku
v románu působí naprosto zbytečně.
Co se postav týče, na začátku čtení
pro mne bylo velice nesnadné orientovat se v nich. Špatně vykreslené
charaktery se ztrácely v kvantech jiných jmen a po celou dobu čtení na mne
působily spíše pasivně, než jako hlavní charaktery knihy.
Pro českého čtenáře bude velice úsměvné,
nebo spíše politováníhodné Mnichov číst. Z knihy Roberta Harrise, přesto jak moc objektivní se snaží mezi
řádky být, je patrná národní pýcha a až dodnes oslava Nevilla Chamberlaina,
který se tehdy v očích všech stal „Mnichovským vítězem“ a „Mírotvůrcem“.
Žel ne v očích československých. Opřeni o mnoho historických faktů totiž
dnes můžeme s jistotou říct, že britský premiér se tehdy nestal ničím
jiným než naivní alibistickou loutkou, která utvrzovala dojem, že svou přehnaně
diplomatickou a appesementistickou mírovou vizí podepsáním jednoho „mírového“ (později
naprosto bezhodnotného) útržku papíru vyhrála nad strůjcem zla, jakým byl
proradný Adolf Hitler. To, jak neprozřetelný a neuvážlivý krok tohoto hlavního
představitele appeasementu to byl, a že
vlastně umožnil rozpoutat nejbrutálnější spor v historii, totiž svět
zjistil až o necelý rok později. 1. září 1939.
Události 30. září 1938 ale přese všechny
spisy i fakta a to, jaký osobní názor na ně my sami máme, zůstanou nadále
zahaleny tajemným, rozporuplným závojem. O tom, co se tehdy skutečně
v Mnichově stalo, dnes můžeme jen polemizovat. Mnichov Roberta Harrise je umně napsaný, povedený historický román.
V mých očích průměrný, skvěle fakty podložený, avšak bez jiskry. Jsem ale
neskutečně ráda, že jsem dostala možnost si ho přečíst a podívat se na tento
historický milník zase z jiného pohledu.
Žádné komentáře
Okomentovat