26/09/2018

Pod krvavými nebesy



Osobní zpověď o fašistické Itálii, srdci nacismu, i léta zapomenutých tragicky ztracených životech

Autor: Baru

Téměř jakýkoli válečný román vydaný pod nakladatelstvím Knižní klub bývá sázkou na jistotu. Stejně jako jsem letos sáhla po knihách Zlomení andělé či Sezdány válkou, i v tomto případě jsem věděla, že bude na co se těšit. Pod krvavými nebesy je velice živou, autentickou zpovědí o brutálním fašismu v Itálii, srdci nacismu, žalostné situaci v tehdejší Evropě i velice osobních válečných tragédiích a ztrátách. Příběh, který byl téměř sedm desetiletí násilně potlačován do rohu bolavé duše poznamenané válkou, konečně spatřil světlo světa a neupadl v zapomnění. A díky bohu za to.  


Pino Lella. Až donedávna nic neříkající italské jméno, které toho má za sebou více než jakékoli jiné. Guiseppe Lella, od dětství přezdívaný Pino, je stále žijícím, zapomenutým italským národním hrdinou, který se za druhé světové války činil nejen jako republikánský partyzán, ale také špion působící přímo v srdci nacismu přezdívaný kódovým jménem Pozorovatel jakožto Vorarbeiter, řidič nacistického generála Todtovy organizace Hanse Leyerse, muže zodpovídajícího se přímo Adolfu Hitlerovi či Albertu Speerovi, říšskému ministru zbrojního průmyslu.

Coby muž dvou tváří od 8. srpna 1944 svou špionážní prací dokázal zachránit nejen mnoho spojeneckých životů, ale také informacemi z první ruky výrazně přispět na dobře odvedené práci italského národního odboje v posledním roce války. Práci špiona předcházela po několik měsíců zuřící války také práce horského průvodce. Od roku 1943 Pino Lella v tehdy pouhých sedmnácti letech dokázal přes Alpy z italské strany až do Švýcarska převést na desítky, ne-li stovky nevinných židů hledajících útočiště v neutrální, bezpečné zemi. Coby tehdy teprve náctiletý mladík toho pro Itálii udělal více než kdokoli jiný. Pod krvavými nebesy je jeho osobní zpovědí o válečných hrůzách, brutalitě nacistických a fašistických ideálů, válkou zničené domovině i osobních, autentických vzpomínkách na blízké, které během několika málo let ztratil. S jeho svolením toto vyznání převyprávěl bestselerový americký spisovatel Mark T. Sullivan, pro kterého jsou Krvavá nebesa prvním velkým historickým románem a zároveň tím nejosobnějším, jaký kdy v životě napsal. 

Příběh tohoto zcela unikátního, nádherného válečného románu začíná 9. června 1943 v poklidných ulicích Milána, v témže roce ještě hrůzami téměř nedotknutého města módních návrhářů a proslulé svou slavnou historií napříč celou Itálií. Zde se poprvé setkáváme s naším hrdinou, Pinem Lellou, tvrdošíjným, zábavným chlapcem, jenž je krátce na to z důvodu čím dál nebezpečnějších hrozeb svými rodiči poslán do Casa Alpina, poklidného a bezpečného horského městečka v severních Alpách. A právě tam začíná první důležitá životní etapa našeho hlavního hrdiny. Zdatný hoch milující hory zde po více než několik měsíců převádí židy prchající před pronásledováním přes majestátní horské masivy Alp až do horského průsmyku ve Švýcarsku. Tímto způsobem dokáže během roku 1943 zachránit na několik stovek nevinných židů, mladých, starých, rodin i jedinců, kterým už ve fašistické Itálii nezbyl nikdo blízký.

Jenže s přibývajícími týdny se blíží jeho osmnácté narozeniny a s nimi i nástup do armády. Pinovi rodiče se pro něj snaží zvolit co nejmenší zlo – Pino tedy v roce 1944 nastupuje do Todtovy organizace, nacistické jednotky, která má za úkol stavění a budování, ale nebojuje. Pino se tak souhrou náhod dostane k práci na první pohled prosté, ale pro odboj, vedený jeho strýcem, klíčové – stane se osobním řidičem Hanse Leyerse. Muže, který sedával po Hitlerově levici. Muže zodpovídajícího se přímo srdci nacismu. Muže, který nosil na bedrech vinu za ztracené životy sta tisíců otroků i životů německé genocidy, Hitlerova konečného řešení. Záhadného nacistického generála, o němž dnes sotva najdete pár chatrných zmínek. Muže, jež nikdy nebyl odsouzen v Norimberském procesu a kterého historikové trefně nazývají „Chybějícím italským Norimberkem“ či „Mužem ve stínech“. Muže, jež zemřel v rodném Německu roku 1981 nikdy nepotrestán za své hříchy.

Pino Lella v sedmnácti dospíval, zatímco v osmnácti zestárl. Jakkoli vám v knize vylíčené situace a souhry okolností mohou přijít nepravděpodobné či neuvěřitelné, Pod krvavými nebesy není historická fikce, nýbrž životopisný historický román. Je to příběh sepsaný na základě skutečných událostí, dat a jmen – mnohé, či dokonce většinu z nich si dnes skutečně můžete dohledat. A přese všechno, kolik reálného a fakty a archivy podloženého v něm bylo zmíněno a odhaleno, je dodnes období druhé světové války v Itálii obestřeno nevysvětlitelnou amnézií jakýchkoli dokumentů a tajemstvími, která už nejspíš nikdy neodhalíme. Italští historikové tomuto období trefně začali přezdívat „Zapomenutá fronta“.

Mark T. Sullivan: „Navštívil jsem s Pinem všechna důležitá místa. Lyžoval jsem a šplhal jsem po Alpách, abych lépe poznal únikové cesty. Držel jsem starého pána, když se žalem zhroutil na Piazzale Loreto, a díval jsem se, jak ho v ulicích kolem Castella Sforzesco ničí bolest z jeho ztráty. Ukázal mi, kde naposledy viděl Benita Mussoliniho. V Milánské katedrále jsem se díval, jak třesoucí se rukou zapaluje svíčku za mrtvé a umučené.“

Pod krvavými nebesy je velice živě a čtivě napsaná próza prošpikovaná odborností hodná velkému historickému románu. Mark Sullivan vylíčil vzpomínky osmdesátiletého veterána s fascinující detailností a autentičností, která románu dodávala nezapomenutelnou, brutální atmosféru. Pod krvavými nebesy má v sobě úplně všechno, co bychom si od velkého románu s velkým „R“ mohli přát  - nezapomenutelné hrdiny, autentickou atmosféru s živým historickým nádechem, detailnost podloženou reálnými fakty. Příběh velkých činů, lásky a rodiny, zrady a pomsty, lidskosti a loajality, strachu a odvahy. Příběh stvořený těžkým životem, vnesen na papír prostým jazykem, ale s velkou vahou.

Pod krvavými nebesy se stal jedním z mých nejoblíbenějších válečných románů, a že na tento žebříček útočilo již mnoho knih.  Téměř pěti set stránkový román vyprávěl příběh, který teď dlouho nebudu moci dostat z hlavy. Nový, nádherně a neobyčejně napsaný unikátní pohled na brutalitu druhé světové války mě opět zasáhl plným úderem do srdce. Cituji Gregga Hurwitze (série Déšť): „Itálie za druhé světové války pro mě nikdy nebyla živější.“ Nemohu nesouhlasit.


Děkujeme společnosti Euromedia Group, a.s., za poskytnutí recenzního výtisku.

Žádné komentáře

Okomentovat

© POD LAVICÍ
Maira Gall a Adam Böhm