Námi to končí

Nic takovýho jako špatní lidé neexistuje. Všichni jsme prostě lidi, co někdy dělají špatný věci.

Autor: Bára

Jméno Colleen Hoover fanouškům romantických příběhů netřeba představovat, protože její knihy patří ke špičce tohoto žánru. Ať už sáhnete po kterékoli z jejích knih, nebudete zklamáni. Vždy totiž přichází s něčím novým, neotřelým a hlavně, její způsob psaní vám nedovolí příběh na dlouho opustit. A ne jinak tomu je u jejího nejnovějšího dílka Námi to končí.

Lily to neměla v životě jednoduché - složitý vztah s rodiči způsobený rodinnými problémy, nevydařená první láska a zatím nenaplněný pracovní sen. Přesto se nevzdává a buduje si nový život v Bostonu, o němž doufá, že bude novým začátkem něčeho velkého. A skutečně to zpočátku vypadá, že má dobře našlápnuto – vše jde jako po másle a svůj vysněný život má na dosah. Začíná podnikat, navazuje nová přátelství a navíc se seznámí s Rylem, neodolatelným neurochirurgem. Jenže každá pohádka má své ALE. Přestože Ryle vypadá jako pan Osudový, táhne se za ním tíživá minulost, s níž stále bojuje a která svým způsobem narušuje jeho vztah s Lily. A aby Lily neměla milostných trablí málo, vrátí se jí do života její velká první láska, Atlas.

Dámy a pánové, to je tak všechno, co jsem ochotná vám z děje prozradit. Ne, že bych se s vámi o to nechtěla podělit, jenže pokud bych pokračovala dále, připravila bych vás o nejsilnější moment celé knihy. Musíte si na to přijít sami a věřte, že vás to velmi silně zasáhne… 

„Nic takovýho jako špatní lidé neexistuje. Všichni jsme prostě lidi, co někdy dělají špatný věci.“

Troufám si říct, že se jedná o nejlepší knihu Colleen Hoover. Pracuje s velmi silným motivem, o němž se příliš mnoho nemluví, což je velká chyba. Příběh vás zasáhne a vy nebudete vědět komu fandit, protože Colleen nevykresluje postavy černobíle - nikdo není jen dobrý, tak jako nikdo není jen špatný. Chování každé postavy je nám vylíčeno v souvislostech, takže jsme schopni (a místy i ochotni) pochopit, proč jednají tak, jak jednají. Místy jsem se přistihla, že soucítím i s těmi, které bych v běžném životě za jejich chování prvoplánově odsoudila. Tady to ale nešlo.

Přestože je kniha psána z pohledu Lily, dokázala Colleen psát tak, že jsem vnímala příběhy ostatních postav. Pomocí deníkových zápisů můžeme sledovat Lilyino dospívání, které nám prozradí, proč má tak komplikovaný vztah s rodiči a jak to bylo s Atlasem, dalším osudovým mužem jejího života.

Co je potřeba vyzdvihnout, je vypravěčský um autorky. Píše neskutečně čtivě a poutavě, takže knihu nejste schopni opustit na delší dobu, protože zkrátka potřebujete vědět, jak to celé dopadne. Navíc si autorka umí pohrávat s našimi emocemi. V jednu chvíli zaujmete jeden postoj, abyste vzápětí vše přehodnotili a změnili ho o 180 stupňů. A když už si myslíte, že máte ve všem jasno, rozcupuje vaše srdce, i když někde v hloubi duše víte, že to tak prostě muselo dopadnout.

Námi to končí sice kvůli věku hlavní hrdinky tentokrát nevyšlo pod vlajkovou lodí YOLI, jak jsme u Colleen Hoover zvyklý, nicméně není se čeho bát. Naopak, je to pořád ta stará dobrá Colleen, která nám tentokrát dává něco navíc – silné téma, o němž by měl vědět každý, protože stát se to může komukoli z nás a je důležité vědět, že v tom nejste sami.

Prostě si ji přečtěte a uvidíte, že jsem nekecala.

Námi to končí / Colleen Hoover / Ikar / 2018

Děkujeme společnosti Euromedia Group,a.s., za poskytnutí recenzního výtisku.