Konec
dobrý, všechno dobré?
Autor:
Natka
Mráz
nebo noc je závěrečným dílem trilogie Sníh nebo popel z pera Sary Raasch. Můj vztah k této
sérii není nijak valný. První díl jsem hodnotila průměrně (rozuměj: nebylo to
špatné, nicméně četla jsem lepší). Kamenem úrazu byl díl druhý, Led nebo oheň. Z něj jsem byla
rozpačitá a upřímně jsem se dost obávala posledního dílu. Přesto jsem se do něj
pustila (jsem holt zvědavá ženská a chtěla jsem vědět, jak to dopadne), a světe
div se, vyklubal se z toho nejlepší díl série!
Mráz nebo noc navazuje na příběh přesně tam, kde jsme ho
v předchozím díle opustili. Meira se vydává do Paisly, aby se naučila
ovládat svou magii, Mather s Dětmi oblevy bojují za svou královnu a snaží
se z Ventralli zachránit, koho se dá, Ceridwen se musí vyrovnat se smrtí
svého bratra a dostat se ze spárů královny Ventralli.
Všem je nám asi jasné, že cílem všech je
sjednotit co nejvíce spojenců a porazit Angru a Rozklad, přestože cena za to
bude ta nejvyšší…
Tak jako u předchozích dílů musím
vyzdvihnout neuvěřitelně čtivý způsob psaní autorky. Přestože první půlka knihy
je dějově spíše pomalejší, čte se lehce a rychle a vy se ani nenadějete a jste
v druhé mnohem akčnější polovině, kde se schyluje k bitvě a velkému
finále.
Celý příběh je nám opět předkládán ze
tří pohledů – Meiry, Mathera a Ceridwen.
Meira postupně přestává být ufňukaná
káča, i když nějaké to litovaní se probíhá stále, to ne že ne, ale zas musíme
mít trochu pochopení – zradil ji Theron, v šestnácti musí být královnou a
vypadá to, že aby vše ohledně Angry a Rozkladu dotáhla do zdárného konce, bude
se muset sebeobětovat… A do toho se jí ještě splašily hormony, protože Mather
jí tak trochu zamíchá emocemi…
Čímž se postupně dostáváme
k Matherovi. Ten si konečně našel své místo mezi Dětmi oblevy a je
rozhodnut oddaně následovat svou královnu. Přestože jsem byla od začátku team
Theron, mám dojem, že již od druhého dílu nám autorka podsouvala myšlenku, že
Mather není vůbec špatný, a ano, podlehla jsem, skutečně jsem si Mathera
oblíbila.
Kdo je ale mým oblíbencem no.1?
Ceridwen! To je tak úžasná postava – odvážná, inteligentní, houževnatá, ale
zároveň plná strachu a slabostí. A ve spojení s Jessem? Skvělá dvojice,
které jsem neskutečně fandila (a místy litovala, proč tohle sakra není ta
ústřední dvojice?).
Za zmínku určitě stojí i posun Sira,
který konečně přestal být tím změkčilým strejdou z druhého dílu.
V trojce se vrátil Sir v plné síle tak, jak jsme ho znali. A ten
závěr? Klobouček, Williame.
Kdybych
měla shrnout celou sérii, řekla bych, že tento díl byl zkrátka nejlepší. Byl
svižný, nechyběla mu akce ani napětí, postavy se nám někam posunuly a
v podstatě vše do sebe tak nějak zapadlo (i když stále nesouhlasím
s tím, že z Therona udělali padoucha!).
Máte-li po zkušenosti s druhým
dílem strach pustit se do toho závěrečného, nebojte, je mnohem lepší! Neříkám,
že je to top kniha ve svém žánru, nicméně určitý posun skutečně nastal. A
navíc, autorka bude v říjnu na Humbooku (a vypadá jako neskutečná sympaťačka),
což je další důvod, proč se do knihy pustit.
Žádné komentáře
Okomentovat