Iona
Grey se vrací s příběhem lákajícím na gatsbyovskou atmosféru
Autor:
Bára
Třpytivá hodina proletěla instagramem jako zářivá kometa a společně
se svou nádhernou obálkou nás lákala na příběh s gatsbyovskou atmosférou.
Co si budeme povídat, jako někdo, kdo miluje Fitzgeraldova Velkého Gatsbyho a
pozlátko 20. let, jsem po knize okamžitě sáhla. Až později jsem si uvědomila,
že se jedná o autorku nádherné knihy Dopisy, které nikdo nečetl.
Kniha je postavena na romantické lince –
bohatá Selina, chudý Lawrence. Selinin život je plný večírků, alkoholu a
skandálů, jak bylo u zlaté mládeže zvykem. Lawrence je chudý malíř, který si
vydělává malováním portrétů mrtvých vojáků ze šlechtických rodin, sní však o
tom, že se stane uměleckým fotografem. Jednoho večera se tyto dva naprosto
rozdílné světy protnou a na nějakou dobu i propojí…
„Teď
tady sedím, myslím na tebe a ani se nesnažím předstírat, že mi chybíš. Naše
odloučení je tak těžké! Ale musíme si připomínat, že ve skutečnosti nejsme
nikdy odděleni od těch, které tolik milujeme. Možná je nevidíme, nemůžeme
s nimi mluvit, ani je vzít do náruče, ale pořád je nosíme ve svých srdcích.“
Román o vášni, zármutku, ztrátě a
tajemstvích. To je kniha Třpytivá hodina
v kostce. A přestože anotace, obálka i témata působí velmi atraktivně,
byla jsem knihou poměrně zklamaná. Neumím vysvětlit, co přesně se stalo, ale i
když autorka pracuje s emocemi, postupně rozplétá tajemství, která nás
dovedou k překvapivému konci, nekonal se u mě žádný wow efekt. Upřímně už
od začátku jsem tušila, co se děje, a zhruba od poloviny jsem si byla jistá,
jak to vše dopadne, proto se u mě žádné šokující odhalení nekonalo. A abych
pravdu řekla, působil na mě celý příběh tak nějak ploše, vůbec mě nechytil jako
její předchozí kniha Dopisy, které nikdo nečetl (ty byly mimochodem úžasné, a kdo je nečetl, pusťte se do nich!).
„Když
na to teď myslel, vzpomněl si na srdce. Vypadalo jako krvavá pěst, ze které
čouhaly trubičky. Tenkrát mu připadalo absurdní, že tato beztvará hrouda masa
je symbolem lásky. Teď už to pochopil. Láska není úhledná nebo krásná. Je
složitá, drsná, krutá.“
Abych ale nebyla jen negativní, věřím,
že spoustě z vás se příběh bude líbit, protože splňuje všechno, co
potřebuje mít velká, osudová, tragická lovestory. Mě bohužel nechytila za
srdce, protože mi tentokrát vůbec nesedl vypravěčský styl autorky. Ovšem, co je
u mě problém, u jiného může být nadšení.
Pravda je, že autorka skvěle vystihla
atmosféru té doby. Období zlaté mládeže, večírků, skandálů, senzacechtivých
novinářů, na druhé straně lidé vyrovnávající se s následky první světové
války.
Kdybych to měla shrnout, já osobně bych
vám doporučila spíše předchozí knihu autorky, ta byla opravdu povedená. Pokud
si chcete přečíst obě, začněte nejdříve Třpytivou hodinou, to by mohlo fungovat, protože knihy budou mít vzestupnou úroveň, a
věřím, že pak budete autorčinou tvorbou nadšeni.
Žádné komentáře
Okomentovat