Nikdy
neustupuj. Nikdy se neboj. Nikdy nezapomeň.
Autor:
Bára
V podstatě neplánovaně se mi díky
spolupráci s Albatros Media dostalo do rukou reading copy knihy Nikdynoc autora Jaye Kristoffa,
spoluautora známé série Illuminae.
Samozřejmě se ke mně dostaly nějaké ty zákulisní informace, že by se mělo
jednat o docela drsnou fantasy, což mě zaujalo. Co mě ale zaujalo daleko více,
bylo pozdvižení ohledně vhodnosti pro mladší čtenáře, které kniha vyvolala u
některých knižních blogerek. Od přírody jsem holka zvědavá, takže jsem se do
čtení ihned pustila, abych zjistila, co je na knize tak „pobuřující“.
Mia Corverová, dcera popraveného zrádce,
nastupuje do učení k Rudé církvi, spolku obávaných vrahů. Chce se naučit
vše, co jí pomůže na cestě k plánové pomstě – chce totiž zabít muže, kteří
stáli za popravou jejího otce. Učí se spoustě dovedností, které se jí jako
budoucí vražedkyni budou hodit – boj se zbraněmi, práce s jedy, umění
svádění, kapsářství. Ovšem, jak to tak vypadá, ani nejobávanější spolek vrahů
není imunní proti spiknutí…
„Čím
jasnější světlo, tím tmavší stín.“
Nikdynoc
je opravdu osobitá svým zpracováním. Už jen svět, který Jay Kristoff vytvořil,
působí originálně – vytvořil celou historii, božstvo a vůbec fungování nového
univerza. Mám pocit, že na takovýto svět jsem ještě nenarazila. K tomu,
aby vás autor postupně seznámil s novým univerzem a zároveň nezahlušil
tunou nových informací, využívá poznámky pod čarou. Zároveň skrz tyto poznámky
komunikuje se čtenáři a často vtipně komentuje samotné dění v příběhu. A
to se musí Jayi Kristoffovi fakt nechat - má skvělý smysl pro humor (jeho
ironické poznámky mě neskutečně bavily).
V příběhu se prolínají dvě časové
linky – Miina současnost, v níž se zaučuje u Rudé církve, a Miina
minulost, v níž postupně odhalujeme motivy jejího chování.
„Když
je všechno krev, je krev všechno.“
Mia je sice badass hrdinka, ovšem stejně
si ji oblíbíte. Ano, je asi divné oblíbit si holku, která se učí na vražedkyni,
ale je vykreslena tak, že ji nevnímáte jako klasickou záporačku. Chce pomstít
smrt svého otce, což je v jejím světě normální, nemáte z ní pocit, že
chce být profesionální zabiják typu brutální Nikita. Pravdou je, že je sprostá
jako dlaždič, ovšem není se čemu divit vzhledem k místu, kde po rozpadu
rodiny vyrůstala. Není žádná krasavice, chybuje a své místo si musí vydřít. A
tohle je mi sympatické – nikdo z hlavních postav včetně Mii není ten typ,
co jim jde všechno od ruky, řešení jim nepadá z nebe a rozhodně nemají na
růžích ustláno. A za své chyby musí platit. Tvrdě platit. Bolestivě. Jo, jo,
autor se nebojí postavy mučit, mrzačit ani zabíjet.
A tady se dostáváme k tomu, co
některé blogerky zvedlo ze židle – příliš brutality a nějaká ta podrobnější
milostná scéna (ovšem S. J. Maas to určitě nepřekoná). Myslím, že tohle
nedorozumění vzniklo tím, že knihu vydává nakladatelství CooBoo, které se
specializuje na YA literaturu. Ovšem u této knihy není označení YA uvedeno. Je
zařazená pod světovou literaturu/fantasy/romány s věkovou hranicí pro
čtenáře od 15 let (což je u nás i doporučená věková hranice pro filmy, které
jsou krvavější či vášnivější). Myslím, že čtenář starší patnácti let knihu bez
problému a bez jakýchkoli následků zvládnou…. A pokud by se dostala do rukou
někomu mladšímu? Za prvé si myslím, že ji po pár stránkách odloží, protože není
psána úplně jednoduše, a za druhé, kdo si chce najít cestu, vždy si ji najde,
že?
Nikdynoc
je zkrátka kniha, která vyčnívá svým zpracováním, univerzem i příběhem. A
humorem, na ten nesmím zapomenout! Kniha je čtivá, má spád a zkrátka, pokud
máte rádi trochu drsnější fantasy, bude se vám to líbit.
Nikdynoc vychází již 6. května.
Žádné komentáře
Okomentovat