Sonda
do psí duše, klapka třetí
Autor:
Baru
Je to již pár let nazpět, co světovým
trhem proletěla první kniha W. Bruce Camerona – Psí poslání, které v knižním světě svým námětem a zpracováním
nemělo obdoby, a roku 2010 se okamžitě stalo bestsellerem držícím se neuvěřitelných
52 týdnů v čele žebříčku New York
Times Bestseller. Jen o rok později
se na americkém trhu objevuje další Cameronova kniha, nápadně identická – Psí cesta, volné pokračování prvního
románu, nezklamalo, přestože si domněle již nezískalo tolik čtenářů a
příznivců, jako tomu bylo u jeho prvotiny. Dnes již v rukou můžete držet
v pořadí třetí knihu z této pomyslné řady, příběh Psí domov. Zklamal takzvaným ‚vařením
z vody‘, či naopak příjemně překvapil?
Čtyřiadvacetiletý mladý student medicíny
Lucas Ray milující zvířata se zavázal starat se o opuštěné kočky přebývající
v chátrajících bytových jednotkách nedaleko jeho bydliště. Když ho jednou
při krmení tuláckých zvířat přivítá malé osamocené štěně, rozhodne se o něj
postarat, přestože ví, že to z mnoha důvodů nemusí být v jeho silách.
Z malého zanedbaného štěněte, které Lucas pojmenuje Bella, vyroste
nádherná mladá fenka obřího vzrůstu. Z Belly se stane nejenom právoplatná
členka skrovné rodiny, ale především nepostradatelný canisterapeutický pes
Lucasově matce, jež se mnoho let potýká s neurotickými a psychickými
problémy. Jenže nastane den, kdy se Bella s Lucasem a jeho matkou musí ze
závažných důvodů na pár týdnů odloučit. Věrný přítel to ale nechápe a nedokáže
se s tím smířit. Nádherná, oddaná Bella se poháněna láskou ke své lidské
rodině vydává na stovky kilometrů dlouhou nebezpečnou pouť Coloradem až tam,
kde si pamatuje svůj domov. Oddaná fena přeskakující plot tehdy ještě neví, že má
před sebou dva roky putování krutou zimou i vyprahlým létem, období
neuvěřitelného hladu i překonávání lidských nástrah a konečné vítězství nad
sebou sama.
Psí domov je stejně jako Psí poslání či Psí cesta srdceryvným
příběhem o oddanosti našich nejvěrnějších a nejlepších přátel, při kterém
mnohokrát uroníte slzy a mnohokrát budete přemáhat smích. Bruce Cameron
v této knize zasadil do linky nejenom právě neustále se objevující
tématiku oddaného a milujícího charakteru psů, ale také lidské zlomyslnosti, bojkotování
systému a konvencí či lékařské využití zvířat, které mají v medicíně
nepostradatelné místo.
Stejně jako u svých předchůdců hraje Psí domov především na čtenářovy city,
nicméně dějovou linkou rozhodně nepokulhává. Psí hrdinka se vydává napříč
nástrahám a novým dobrodružstvím v neuvěřitelně rychlém sledu a vy díky
tomu tento třistastránkový příběh dokážete zhltnout během jediného dne. Knihy
Bruce Camerona jsou nejenom pekelně čtivé, ale především silně návykové.
„Byli
milí a dali mi najíst, ale patřili do kategorie těch, kteří mě odváděli od
Lucase. Šla jsem s nimi, protože mě to k nim neodolatelně táhlo.
Pozdravila jsem je a oni mě za to pohladili. Lidé se v přítomnosti psa
cítí lépe a ani tito nebyli výjimkou.“
Čím se tato kniha z řady výrazně
odlišuje? Zatímco v předešlých knihách autor v roli vypravěče
prostřídal hned několik psích charakterů s jiným posláním, vypravovací
linku této knihy má pod taktovkou pouze kříženka Bella. Určitým způsobem tak
kniha není tak barvitá jako první dvě, nicméně v konečném efektu to vůbec
není překážkou ani žádným mínusem.
Psí domov je opět nádherná, místy smutná, dojemná kniha,
která v empatických čtenářích dokáže vyvolat nejrůznější škálu emocí. Ač
již ne tak silný, byť stále návykový příběh si doufám získá nejen skalní
fanoušky autora, ale také mnoho nových milovníků zvířat, které se do Psího domova rozhodnou začíst. Své
předchůdce ani má očekávání nepředčil, ale záležitost na jedno odpoledne to
byla neuvěřitelně milá.
Žádné komentáře
Okomentovat