Kdyby němé tváře mohly mluvit
Autor: Baru
Psí poslání
je příběh vyprávěný z pohledu jedné malé milé psí duše s velkým posláním,
které zřetelně poukazuje na to, že naši skuteční parťáci nás nikdy neopouští a
vždy tu s námi budou až do konce našich dní. Ať už si ho pojmenujeme Toby,
Bailey, Ellie nebo Bobby, tenhle hafan je ztělesněním výborného vypravěče –
jeho život (čtyřikrát násobeno) je směsicí vtipných momentek, smutných chvílí,
dobrodružství, jídla, spousty lidí a ještě větší hromady psů. Vyprávěn z
pohledu jeho očí je příběh neuvěřitelně čtivý, poutavý, nápaditý,
originální a zkrátka úplně jiný. Pokaždé se tedy tato psí duše znovu narodí,
prožije nový život po boku někoho jiného a znovu zemře, aby se mohla převtělit
do dalšího těla. A přestože to tak na první pohled nevypadá, děj se opírá
hlavně o rodinná dramata a klíčové situace, které z pohledu němé tváře nabírají
úplně jiný rozměr.
„Pokud šlo o mě, zůstal jsem svému chlapci
věrný od prvního okamžiku, kdy jsem ho spatřil, až do dnešního dne – včetně
desítek let mezi tím. Věděl jsem, že brzy mě pohltí žal, ale právě v tuto
chvíli jsem cítil klid a mír. Byl jsem si jistý, že všechno, čím jsem si
prošel, směřovalo k tomuto okamžiku. Splnil jsem své poslání.“
Víte,
k něčemu takovému nelze říct nic, co by vám nějak reálně přiblížilo pocity
a myšlenky, které po dočtení naprosto vyždímají každou duši citlivého pejskaře.
Cítíme smutek. A najednou se podíváme do očí, které nás z povzdálí
pozorují, a rozpláčeme se. Jen tak.
Psi nás učí
lásce, trpělivosti a porozumění. Tolerují nám chyby, kterých se na nich dopouštíme.
Jsme k nim bezohlední a oni nám přesto odpouští. Přijdou si pro pohlazení,
protože ví, že nás to uklidní. Bouřlivě nás den co den vítají a čiší
z nich čirá bláznivá radost. Je jim jedno, jestli máte dvě nebo čtyři
nohy, jednu nebo žádnou. Jsou velcí,
malí, flekatí, ušatí i nohatí a každý z nich je krásný a upřímný a svůj.
Nejsou to naši služebníci, ale v čiré podstatě nám dávají něco, co jim
nikdy nedokážeme splatit – věrnost a lásku.
Tahle kniha je
všechno, čím by kniha měla být. Rozpláče vás i rozesměje, ukáže vám svou myšlenku
a donutí vás přemýšlet. O lidech a psech, podivných existencích, poselstvích,
jídle a štěňatech.
Tahle nádherná
myšlenka o tom, že jeden pes doprovází svého pána po celý jeho život, je tam.
V každé duši je kout, do kterého se schováme vždycky, když nám náš pes
začne připomínat Baileyho. Našeho prvního Baileyeho.
Otevřeně a často
říkám, že mám zvířata raději než lidi. Setkávám se proto s nepochopením a
mnohdy až přehnanými reakcemi, které se ptají proč. Ve většině případů nemusím
důvod hledat příliš daleko, jindy ho zas mám pěkně přímo před očima. Protože
lidé jsou lidé. A psi jsou psi.
Psí poslání je,
troufám si říci, knihou pro všechny, kteří ve svých očích nevidí psa jen jako „pouhé“
zvíře. K tomu, abyste této knize porozuměli, je totiž potřeba chovat
k těmto tvorům úctu a pochopení. Psí poslání si užijete, trochu si
popláčete, občas se zasmějete, ale jedno je jasné – budete se teď na svého psa
dívat docela jinak.
Ne, a vůbec vám
to tady nevykládám, protože mám doma dva.
Žádné komentáře
Okomentovat