Strašidýlko Stráša

Příběh o strašidle, které se bojí (nejen) svého jména.

Autor: Míša

Jméno Alena Mornštajnová jste už mohli dříve slyšet ve spojitosti s literaturou pro dospělé. Kniha Strašidýlko Stráša přichází po jejich úspěšných románech Slepá mapa, Hotýlek a Hana.

 

Ne vždy si autoři, kteří se věnují psaní knih pro dospělé, ví rady s tím, jak napsat knihu, která by zaujala dětské čtenáře. V tomto případě neuděláte krok vedle, když si knihu přečtete. Naopak, můžete být velice mile překvapeni.

 

Jedná se o jednoduchý příběh, který je určen pro čtenáře od 6 let. Musím však říci, že Stráša a jeho přátelé dokáží zaujmout i mnohem mladší posluchače. Kniha je rozdělena do čtrnácti krátkých kapitol, takže u jejich čtení dokáží vydržet i tříleté děti, které budou poslouchat s nadšením a čekat, jak příběh se Strášou dopadne. A kdo to vlastně ten Stráša je?

Bubu, jemuž nikdo jiný neřekne jinak než Stráša, je strašidlo, které žije na hradě se svou maminkou, jež pracuje jako Bílá paní a tatínkem, bezhlavým rytířem. Jeho rodiče již brzy po jeho narození zjistili, že jméno Bubu nevybrali moc šťastně. Proč? Protože Bubu byl velký strašpytel a vylekal se při každém podezřelém zvuku. A co bylo nejhorší? Bál se i svého vlastního jména! A když Stráša pozoroval, jak se po hradě prochází výletníci a školní výpravy, moc si přál, aby taky mohl chodit do školy a mít spoustu kamarádů. Měl totiž jen dva kamarády, Luisu a Matěje. Luisa byla černá kočka se zelenýma očima a Matěj syn pana kastelána. Luisa patřila babičce Žanetě, která se rozhodla, že se z lesa přestěhuje do města. Jednoho dne se Luisa ztratila, a tak začíná Strášova dobrodružná cesta, při níž pozná Helenku a Ládina Houbelíka.

„Bubu,“ zavolala maminka a Bubu se svého jména tak polekal, že se běžel schovat do velké dřevěné truhlice v knížecí ložnici. „Tak Bubu, Bubu,“ zapojil se do hledání tatínek a strašidýlko se roztřáslo, až víko truhlice nadskakovalo do výšky, a rodiče našli vystrašeného synáčka podle randálu od poskakujícího nábytku.„To je ale ostuda,“ spínali ruce rodiče. „Strašidlo – a bojí se vlastního jména. Ty jsi ale Stráša.“

Autorka vtipně poukazuje na fráze, které děti vnímají jinak než my dospělí. Například bábovka by bodla, vytáhnout paty z domu či vystrčit nos do dveří. Dokáže také nejmladší čtenáře seznámit s přirovnáním, pořekadly či pověrami. Ládin Houbelík je totiž šíleně pověrčivý a třeba v pátek třináctého se bojí vytáhnout paty z domu. I když si děti čtou tento příběh samy, někdy je fajn právě tyto slovní obraty dovysvětlit. Příběh obsahuje známé pohádkové postavy typu strašidlo, Bílá paní či bezhlavý rytíř. Jejich život je však zasazen do dnešní doby. Nechybí ani personifikovaná zvířata.

Knihu ilustrovala skvělá ilustrátorka Galina Miklínová, kterou můžeme znát například z knih Lichožrouti, O Kanafáskovi či Kosprd a Telecí.

Strašidýlko Stráša je jednoduchý příběh s detektivním nádechem, který jsem si zamilovala.

 

Strašidýlko Stráša / Alena Mornštajnová / Albatros / 2018

Děkujeme společnosti Albatros Media a.s. za poskytnutí recenzního výtisku.