„Brána je otevřená…“
Autor:
Míša
E. E. Holmesová a její první román s názvem Strážkyně brány: Dědictví. Oproti jiným
knihám, které jsou určeny pro děti a mládež, na mě působí trošku depresivně,
jelikož na obalu převládá černá a šedá barva. Po zhlédnutí obálky a přečtení
anotace se můj první dojem, že kniha nebude moc nabouchaná lovestory,
potvrzuje. Hlavní témata knihy jsou totiž smrt, tajemství a v neposlední
řadě také přátelství. Má zvědavost jede na plné obrátky.
Kniha nás zavede do příběhu, jehož hlavní hrdinkou je
osmnáctiletá Jessica Ballardová, která si raději nechává říkat jen Jess. Její
život není jednoduchý, jak by si každý puberťák představoval. Neustále se
s matkou stěhují z místa na místo, a navíc se o matku musí starat,
protože je věčně opilá. Jednoho dne se Jessin život z minuty na minutu
obrátí naruby.
Autorka si už od začátku nebere servítky a působí na
čtenářovy emoce o sto šest. Mé pocity po přečtení prvních kapitol byly smíšené.
Střídala se zvědavost, lítost, nadšení, smutek. Hned ze začátku začíná příběh
nabírat na obrátkách, a to zdaleka nejsme u konce!
Kniha je psaná v ichformě, tedy tak, že příběh
popisuje sama Jess. To se mi na knize líbí, dodalo jí to šmrnc a napětí. Tak
jsem věděla, na co zrovna hlavní hrdinka myslí a co prožívá.
I když jsem s Jess měla hodně málo společného,
dokázala jsem si k ní najít cestu a stala se mou oblíbenkyní. Obdivovala
jsem, že mezi její nejoblíbenější autory patří William Shakespeare a svým
vzhledem dokázala, že se nebojí vyjádřit své já. Byla fanouškem Goth stylu a
měla černé vlasy s fialovými pramínky. Na druhou stranu mi na ní vadilo,
že všechnu důležitou práci nechávala na poslední chvíli. Během studia se
seznámila s dívkou jménem Tia Vezgaová. Ta se stala důležitou osobou
v jejím životě a společně procházely vším dobrým i špatným. Věřím, že
každá z nás by si přála mít Tiu jako svou kamarádku. Tu, která vám bezpodmínečně
důvěřuje a pomáhá. V knize se objevuje mnoho dalších postav, které se
stávají důležitou součástí tohoto příběhu. Ať už se jedná o spolužáky, učitele
či rodinné příslušníky. Přesto se však tyto postavy čtenáři nepletou, protože
jsou dobře zapamatovatelné.
Kniha naprosto předčila má očekávání. Myslím si, že
si zaslouží místo v knihovně každého čtenáře, který je fanouškem záhad,
duchů, nadpřirozena. Je naprosto odlišná od těch, které se vyskytují
v tomto žánru, který je určen pro děti a mládež. A to tím, že hlavní
hrdinka vídá mrtvé lidi a příběh se točí kolem tématu, které není běžně tolik
popisováno. Tím je smrt. Myslím si, že je často tabuizováno, a to hlavně
v literatuře určené dětem. Kniha obsahuje záhady, strach, napětí,
nadpřirozeno. Samozřejmě nesmí chybět přátelství a láska. Během četby si čtenář
možná také uvědomí, co je v životě důležité, protože někdy to bývá naopak
tak, že to uvědomění přichází až po tom, kdy něco důležitého ztratí.
Žádné komentáře
Okomentovat