Autor: Míša
První díl Krvavý lístek z chystané trilogie je na světě. Nádherný obal, který vás zaujme
svou jednoduchostí, je tématicky laděn se samotným příběhem. „Nejsilnější kouzla vyžadují největší oběti“.
Tímto podnázvem se vás autorka snaží navnadit ke čtení tohoto magického
příběhu.
Děj začíná v Renaltu, ve kterém vládne královský
pár. Mají dvě děti, princeznu Aurélii a prince Konráda. Princezna se stává
hlavní hrdinkou celého příběhu. Proč? V Renaltu jsou zakázána jakákoli kouzla,
magie, čarodějnictví. Vše je Tribunálem řešeno jednoznačně. Trest smrti.
Jelikož princezna Aurélie oplývá magickými schopnostmi, musela z Renaltu
utéct do Achleva. Města, kde je naopak magická moc ceněna. Nejen, že by tam
měla být v bezpečí před Tribunálem, ale také se má provdat za následníka
trůnu Valentina z Achlevy. A tak ji čeká cesta plná překvapení, dobrodružství a
napětí, během níž potká hodně zajímavých lidí, kteří ovlivní, ať už více či
méně, její život.
„Najednou jsem ucítila, jak se ve mně zvedá vlna
emocí – vztek, pocit marnosti, strach, vina, žal – a tlačila mi na srdce, až
něco v mém nitru prasklo a moje zuřivost a lítost se vyvalily na povrch
jako voda z prasklé přehrady. V tu chvíli jsem věděla. Věděla jsem, co
musím udělat. Musela jsem použít krev. Musela jsem použít magii.“
Celý příběh je vyprávěn v ichformě, což čtenáře
lépe vtáhne do děje. Vypráví jej sama hlavní hrdinka, princezna Aurélie. Vyprávění
je jednoduché, dobře pochopitelné, má spád. Autorka nepřeskakuje v ději, plynule
na sebe navazuje a čtenář se v něm neztratí. Pozitivně hodnotím slovní
zásobu, slovní obraty. Velké plus také vidím v tom, že téma krvavého
lístku nás doprovází celým příběhem. Není to jen zmínka na okraji příběhu, tak
jak to někdy bývá.
V knize najdeme kromě hlavní hrdinky mnoho
dalších postav. Některé jsou kladné, jiné záporné, ale líbilo se mi, že jsou
vždy dostatečně popsány. Čtenář si tak o nich může udělat jasnou představu. U
hrdinů tohoto příběhu nenajdeme pouze kladné vlastnosti, ale také hodně
nenávisti, závisti a chamtivosti. Mou favoritkou je sama princezna Aurélie. Je
nebojácná, miluje knihy, ráda se učí novým věcem. Rodina je pro ni nesmírně
důležitá. Pokud si najde pravé přátele, pomáhá jim a nebojí se za ně bojovat.
Je tvrdohlavá a někdo o ní může říci, že někdy až nesnesitelná.
„Nebesa nad námi. Tohle je ta dívka? Co se stalo? Našli
jsme ji v okrsku s hostinci. Položte ji sem. Rychle. Pomozte mi
sundat z ní šaty. A co ti útočníci? Vykázali jsme je z Achlevu. Kolik?
Dva. Jeden z nich měl u sebe tohle. Hvězdy, Zane. Je na tom vrstva jedu
z krvavého lístku. Jestli ji tím pořezali, nevím, jestli můžu něco udělat…
Musíš to zkusit. Udělej všechno, co je potřeba. Potřebujeme ji.“
Až po přečtení knihy jsem si všimla, že je tato
kniha hojně propagována a její reklama je snad v každém internetovém i kamenném
knihkupectví. A musím říct, že je propagována právem. Autorka předčila má
očekávání. Od samotného počátku jsem byla ponořena do příběhu s Aurélií a
prožívala každé její dobré i špatné chvíle. Kniha na mě působila emotivně,
místy mi připomínala jiné známé příběhy, např. Princ a chuďas či Romeo a Julie.
I když je to první díl z trilogie, děj je uzavřený, což se mi líbí.
Žádné komentáře
Okomentovat