Ztracené
město.
Autor:
Markét
Zarua
už od začátku zachytila moji pozornost. Abych si nějakou knihu chtěla přečíst,
musí mě zaujmout nejen krátce vysvětleným dějem, ale i jak vypadá. Zarua splnila oboje. Vtáhne vás do jejího světa, donutí vás vše
prožívat. Já sama jsem během četby ztratila pojem o tom, co je skutečnost, a co
jiný svět.
„Potřebuji
pomoc, potřebuji vedení,“ prohlásil nahlas do prázdné místnosti. „Jak zachráním
své přátele? Jak zachráním sebe?“
Jedinou
odpovědí mu bylo ticho.
Nevím, či můžu říct, že mladý čaroděj
Paddren je hlavní postava, proto řeknu, že to je jedna z nejdůležitějších postav
příběhu. Paddrena trápí podivné vize, ve kterých vidí starobylé město na
pokraji vyhlazení. Když za tajemných okolností zemře jeho mistr a Řád čarodějů
odmítne jeho smrt vyšetřovat, Paddren se zaváže, že s pomocí svých přátel
vraha odhalí. Pátrání je zavede na strastiplnou cestu plnou nájemných vrahů,
sekt a hrozivých nestvůr stvořených krvelačnou magií. Ale Paddrena nic
nezastaví. Vidění, která ho spojují se vzpomínkami dávno mrtvého čaroděje, jsou
klíčem k rozluštění mnoha hádanek. A on se je hodlá rozluštit. Zjistí, co
způsobilo opuštění Zarui? Zachrání svůj lid před temnotou a zkázou, která se
pomalu začíná šířit ze zapomenutého města?
„Zatímco
Paddrenovo spojení bylo jako pohlazení motýlího křídla, dotyk čaroděje ze sekty
se podobal smrtícímu sevření obra.“
Charakteristika každé postavy je
unikátní ve svém stylu, každá postava má své plusy a mínusy. Paddren by se vám
zdál hodně tvrdohlavý, a i když občas je, bývá pravým opakem: je moudrý a dělá,
co může, aby si jeho přátelé neublížili. Je taky hodně nedůvěřivý, ale zase na
druhou stranu, kdo by v jeho situaci komukoliv věřil? Obdivuju jeho
odhodlání, já bych to nedala.
Varnia, jedna z dalších hlavnějších
postav, má hodně kuráže a jde do všeho s neuvěřitelnou odvahou, za což ji
také obdivuji. Sice jde do všeho s odvahou, ale i s lehkomyslností,
což ji několikrát málem stálo život nebýt ostatních.
Leyoch je odvážný, silný a ohromuje mě,
kolik toho zvládl. Hodně přemýšlí, než něco udělá, ale jsou výjimky, kdy
maličko nepřemýšlí - hlavně když jde o záchranu Varnie.
Ke knize žádné velké výčitky nemám.
Maximálně, že by se mi tam líbila alespoň malá mapa tohoto světa. Ale zase na
druhou stranu, nutilo mě to víc přemýšlet nad krajinou, takže i nad celým
dějem, což se mi líbí. Pár kraťoučkých úryvků mi přišlo hodně drastických, ale
možná to je jen proto, že nemám ráda horory.
Knihu jsem si zamilovala a přidávám ji
na seznam mých oblíbených knížek.
„Paddren
se na čaroděje podíval. Těžko se mu přijímalo, že zemřel, když jeho duch stále
vypadal tak plný života.“
Knihu vřele doporučuji všem, nejen milovníkům
fantasy jako jsem já. Jak už jsem řekla, kniha vás do sebe vtáhne a pak vám
bude líto, že jste ji dočetli.
Žádné komentáře
Okomentovat