Doktor Živago

Perla ruské literatury, či další z „nečitelných“ klasik?

Autor: Baru

Nový kabátek letos nakladatelství Odeon ve své Světové edici klasiků propůjčilo i jednomu ze zásadních děl ruské literatury, oceňovanému Doktoru Živagovi z pera moskevského spisovatele Borise Pasternaka. Kniha, která byla kvůli režimu v „rodné“ zemi vydána více než 30 let po svém uveřejnění v zahraničí, se dočkala téměř rok po spatření světa Nobelovy ceny. A není se čemu divit. Neuvěřitelně obsáhlý, více než šestisetstránkový román popisuje kontroverzní ruskou společnost, tamní život i politiku jako málokterý jiný. Doktor Živago se ve světě zapsal jako obraz ruské společnosti 20. století a dodnes je tak vnímán. Jelikož jsem se s ruskou klasikou donedávna setkala pouze dvakrát, na toto chválou opěvované dílo jsem byla velice zvědavá. A nyní můžu říct, že rozhodně nejsem zklamaná.

Boris Pasternak ve svém jediném životním románu líčí osudy lékaře Jurije Živaga, hlavního protagonisty příběhu. Jurij Živago se za tragických okolností stane sirotkem a je pod vlivem svého strýce poslán na výchovu do moskevské rodiny intelektuálního univerzitního profesora Gromeka. Jurij je vnímavý, bystrý, literárně nadaný a neobyčejně chytrý chlapec, jehož prostřednictvím autor vykřikuje do světa své myšlenky, úvahy, politické názory a všeobecný pohled na svět v mnoha rozhledech. Doktor Živago nikdy nebyl propagován jako autobiografický román, přesto si jsou Živago a jeho stvořitel Pasternak dle historických zápisů až nápadně nesmírně podobní.   

Románem nás ale neprovází pouze příhody a osudy lékaře Živaga, ale také mnoho dalších postav, které jsou pro pochopení příběhu klíčové. A tady můžeme spatřit první kámen úrazu, neboť množství postav, pro ruské spisovatele tak typické, může být pro některé čtenáře velice rušivým elementem. Každá z postav má navíc neobyčejně složitě a dlouze propracovaný charakter a životní příběh, takže jsem se po stranách mnohokrát musela vracet, abych si některé charaktery v paměti oživila. Všechny se navíc za přízračných, náhodných okolností navzájem setkávají a propojují celý příběh novými klubky nitek, které navazují na nitky opředené jejich minulostí.

Děj románů nám skýtá pohled na několik klíčových historických událostí Ruska, ale ani ne tak na nitro problému tamní politiky, jako spíš na to, jak se tyto události morálně dotkly úplně obyčejných lidí. Překvapilo mne, jak velkou neznalost ještě v ruských dějinách mám, jsem ale přesvědčená, že pro jejich pochopení tento román zdaleka nestačí.

Je to nesmírně těžké čtení. Nejen rozsáhlým stylem psaní Pasternaka, komplikovanou orientací v postavách, či počtem stránek, ale čistě celkově. Pokud ale vytrváte, získáte nesmírně cenný nadhled nad sílou tohoto příběhu. Do hloubky propracované psychologické i filozofické pasáže, příběh o lásce donucené i osudové, o ztracenosti intelektuála v šedi průměru, o myšlenkách revoluce, to vše nabízí tento monumentálně a mohutně zkonstruovaný ruský příběh. Doktor Živago se zdaleka nebude líbit každému, dokonce bych řekla, že počet jeho fanoušků bude v menšině. Přesto bych ho ale za „nečitelnou klasiku“ rozhodně neoznačovala. Tato kniha je jiná, stejně jako každá, kterou nahmatáte na ruských poličkách. Myslím si ale, že rozhodně stojí za přečtení, i když jí možná budete muset dát více než jedu šanci.

Doktor Živago / Boris Pasternak / Odeon / 2019

Děkujeme společnosti Euromedia Group, a.s., za poskytnutí recenzního výtisku.