Přichází čas odvety
Autor: Olivka
I když z posledního warcrossového zápasu Emika
Chaneová málem nevyvázla živá, odvážně se hrne do dalšího nebezpečí. Přistoupí
na Zerovu nabídku a vrhne se do boje za zničení algoritmu Neurolinku Hidea
Tanaky. Ale dá se Zerovi opravdu důvěřovat? Je skutečně ten, za koho se vydává?
A jsou jeho plány skutečně tak bezelstné a nevinné, jak tvrdí? Emika teď nemůže
věřit ani Zerovi, ani Hideovi, do kterého je ale stále zamilovaná. Jediný, komu
může opravdu důvěřovat, jsou její přátelé a bývalí spoluhráči z warcrossového
týmu - Fénixoví jezdci. Podaří se Emice odhalit pravý zdroj nebezpečí, než bude
příliš pozdě?
„Když jsem poprvé přijala Hideovu
nabídku, myslela jsem, že největší riziko je, že mi někdo ukradne identitu nebo
se setkám tváří v tvář s jiným hackerem ve Warcossu. Teď jsem se ale zapletla
do sítě tajemství a lží a jediný chybný krok by mě mohl stát život.“
Od chvíle, co jsem dočetla Warcross, jsem se nemohla dočkat, až budu konečně držet v ruce
druhý díl. Netrpělivě jsem listovala edičními plány, surfovala na webu
nakladatelství Cooboo a zoufale se snažila najít datum vydání Wildcard. Ale přiznám se, že jsem
zároveň měla i trochu obavy. Druhé díly většinou nebývají tak dobré jako ty
první a já si nechtěla zničit ten úžasný pocit, který jsem měla po dočtení
prvního dílu této duologie.
Naštěstí se mé obavy nevyplnily a strach se ukázal
naprosto neopodstatněný. Marie Lu opět naplno ukazuje svou fantazii a spisovatelský
um a Wildcard mě rozhodně nezklamal.
I když už Emika není oficiální součástí warcrossového týmu - Fénixoví jezdci, o
hru jako takovou nás zcela neochudí. Warcrossových zápasů sice není tolik jako
v předchozím díle, ale děj má i tak spád. Příběh je akční, napínavý a nadupaný
až do konce. Minimálně tak jako první díl. Stránky mi opět doslova utíkaly pod
rukama a po chvíli byl příběhu konec. Zakončení série ale bylo moc příjemné.
Ne, že bych měla radost z toho, že příběh končí. To právě naopak, ale snažím se
říct, že autorka dala této úžasné sérii důstojné zakončení, takové jaké si
zaslouží. Žádný odbytý konec, ani nervy drásající cliffhanger.
Ve Wildcard
se také můžeme setkat s některými novými postavami. Hlavně Jax jsem si skutečně
zamilovala. Nebudu vám ji tady složitě popisovat, má totiž dost složitý
charakter, prostě si to musíte přečíst sami. Pouze vám napovím, že to není
žádná bezbranná, křehká květinka. A vůbec, Marie Lu netvoří žádné ufňukané hrdinky.
Všechny, ať už Emika, Jax, nebo třeba Hammie, jsou sebevědomé, silné, nezávislé
ženy. Což je v young adult dost osvěžující. I všechny ostatní postavy byly moc
fajn s propracovaným charakterem a bavily mě. Nic nebylo černo bílé a u
některých postav nešlo úplně lehce a jednoznačně určit, zda jsou záporáci, nebo
kladní hrdinové.
„Navzdory všem okolnostem se vedle
něj nějakým podivným způsobem cítím v bezpečí. Těžko tomu uvěřit, když si
uvědomím, že ještě před nedávnem jsem Zera právě na tomhle místě viděla a
považovala ho za nepřítele, za kořist, kterou musím pro Hidea dopadnout. Teď je
kořistí naopak Hideo.“
Kniha je naprosté musthave pro všechny, kterým se
líbil Warcross. A pokud jste ještě
tuto série nezačali číst, tak to musíte okamžitě napravit. Navíc brzy by se
měly zveřejnit jména zbylých zahraničních autorů, kteří přijedou na letošní
festival Humbook. Můžeme tedy doufat, že Marie Lu bude mezi nimi.
Žádné komentáře
Okomentovat