Dva mladí lidí, vážná nemoc, láska….
Jak tohle dopadne?
Autor: Nela
Ani
nevím, čím bych vlastně začala… Tato kniha má v sobě tolik emocí, které se
ve vás budou neustále střídat. Už jen to téma – dva mladí lidé, láska a mezi
tím vším vážné onemocnění jménem cystická fibróza. Dva mladí lidé, kteří
doslova bojují o každý nádech. Ale jak všichni víme, nemoci dokážou být
zákeřné…
Příběh
vypráví o Stelle Grantové a Willu Newmanovi. Oba trpí cystickou fibrózou,
nemocí ohrožující jejich život. Pro pacienty s touto diagnózou je
ohrožující stýkat se s lidmi se stejným onemocněním, hrozí přenesení
bakterií, pacienti se k sobě proto nesmí přiblížit na více než šest kroků.
Stella
je vzorným příkladem toho, jak se s touto nemocí vypořádat. Povinně bere své
léky, kontakt s okolním světem má minimální, dokonce si vytvořila svou vlastní
aplikaci léčby. Aby neohrozila své šance na transplantaci plic, drží si odstup
od všech nakažených infekcí. Přesněji šest kroků – tuto vzdálenost musí
dodržovat, ať chce, nebo ne.
Naopak
Will je odstrašující případ. Léčbě se vyhýbá obloukem, a aby toho nebylo málo,
má bulkholderii, která mu nedává ani nejmenší šance na transplantaci plic.
Raději si proto, místo aby trčel v nemocnici, chce užívat života. Ale pak potká
Stellu, která ho přesvědčí, aby podstoupil léčbu spolu s ní.
Léčí
se spolu na onu magickou vzdálenost šesti kroků, až to vypadá, že se Will díky
Stelle změnil, dokud si Stella neuvědomí, že chce začít žít naplno. Bez léků,
bez trčení v nemocnících.
„Beru si zpátky jeden krok, Beru si
zpátky celý jeden krok prostoru, délky a vzdálenosti. Cystická fibróza už mi
nic brát nebude. Od téhle chvíle si kradu pro sebe já.“
Stella
je starostlivá dívka, které ani tak nezáleží na jejím zdraví jako na tom, komu
všemu by její smrt ublížila. Pro svou empatii mi byla velmi sympatická.
Zpočátku obětuje veškerý svůj čas léčbě právě proto, aby nikomu neublížila,
všem vyhověla, ale v polovině příběhu přijde velká změna, kdy se rozhodne
žít skutečný život, nezůstávat pořád zavřená v nemocnici, a poprvé vyběhne
ven, aniž by ji zajímaly následky. Její myšlenky a pocity se mění hrozně rychle
a nejspíše proto se mi tak zalíbila. Je to velká bojovnice, ztratila
v životě hodně lidí, ale stále se drží nad vodou.
Will
mi byl stejně sympatický, sice nedodržoval léčbu, ale ukázalo se, že je to
zkrátka dospívající kluk, který nechce myslet na to, kolik mu zbývá času.
„Přestaň mi pořád připomínat, že
umírám. Já to vím. Já vím, že umírám!“
I
přes vážné téma se kniha čte lehce, svižně a místy se i pobavíte. Autorka vás
dokáže rozesmát, dojmout a zároveň udržet v napětí, což vás nutí číst dál
a dál. Pravda, závěr je trochu moc přeslazený, na druhou stranu, přesně tohle
od knih tohoto typu čekáme.
A
ta nápaditá obálka! Má velkou spojitost s příběhem - krásné okvětní
lístky, velké kořeny zobrazující zdravé plíce, přesně takové, jaké si hlavní
postavy dopřát nemohou.
Byla
bych schopná popisovat věčnost, co vše v sobě kniha má. Nicméně
nejdůležitější je myšlenka, abychom si vážili svých životů, dokud jsme zdraví.
Někteří lidé totiž takové štěstí nemají. Smekám před lidmi s cystickou
fibrózou, cítím k nim respekt a jsem vděčná, že jsem si knihu Pět kroků od sebe mohla přečíst,
milionkrát doporučuji, protože ve vás něco opravdu zanechá.
„Podle jedné teorie dokážeme pochopit
smrt jedině tehdy, když se podíváme na zrození.“
Žádné komentáře
Okomentovat