08/04/2019

Olga


Jedno z nejkrásnějších a zároveň nejemotivnějších pohlazení po duši

Autor: Baru

Když jsem před pár dny dočítala poslední stránky útlého románu Olga, chvíli jsem pátrala v paměti, jak se mi tento skvost vlastně dostal do ruky. Již na začátku roku mě tato kniha výrazně oslovila v edičním plánu mého čím dál více oblíbenějšího nakladatelství Odeon. Spojení jména Bernhard Schlink, edice Světové knihovny Odeon a skvostné, atmosférou dýchající obálky podnítilo mé nadšení natolik, že jsem jen s radostí odpočítávala dny, kdy bude tento román publikován. Do Olgy jsem se začetla s vysokými očekáváními a ty mi nakonec Bernhard Schlink do posledního puntíku splnil. Nyní mohu s čistým svědomím říci, že tohle je jeden z těch nejkrásnějších historických románů, které se vám mohou dostat do ruky. A pro mne první v tomto roce, který mne skutečně dostal svou hloubkou a propracovaností.


Olga a Herbert se do sebe zamilovali. A bylo to zřejmé již od šťastných, idylických dětských chvilek, kdy se spolu nechávali spatřit. Olga byla prostou venkovskou dívkou nejasného původu, snad polského. Herbert pocházel z bohaté německé rodiny, usedlosti Schröderových, aristokratického rodu. Olga byla ztělesněním vědomostí – vzdělání považovala za největší dar, který se jí v životě naskytl. Herbert byl vrtkavého charakteru – rodinná usedlost už mu byla příliš malá a jeho snem bylo udělat pro svět něco velkého, od vojenského narukování počínaje, objevováním neprobádaného světa konče.

Cestu těchto dvou milenců rozdílných charakterů a snů, spojených pouze hlubokou láskou k tomu druhému, sledujeme napříč mnoha generacemi a historickými událostmi. Příběh začínající v devatenáctém století, kdy byli oba protagonisté narozeni, a plynně přecházející do století dvacátého, kde se jejich příběh začíná naplno rozvíjet, je tak nejen romantickým příběhem, jehož pozadí má historický nádech, ale jemuž právě historie udává směr. 

Emotivní román Olga se skládá ze tří totožně důležitých a umně napsaných částí. Ta první se soustřeďuje především na příběh Herberta a Olgy, rozplétá nitku po nitce jejich vztah a také historické události třicátých a čtyřicátých let dvacátého století, které se na něm podepsaly a jež vytyčovaly jeho cestu. V části druhé se setkáváme tváří tvář s přítomností, rozplétáme tragický příběh minulého století více do hloubky, objevujeme maličkosti, kterých jsme si dříve nevšimli, a slepujeme mozaiku očima člověka, který je s Olgou spojený více, než si uvědomuje. Třetí, poslední, a mnoho čtenářů by řeklo, že nejemocionálnější, se skládá z milostné korespondence hlavní protagonistky, která už navždy zůstane bez odpovědi. Všechny tři části, pilíře, časová pásma, jsou umně zachycena do zrcadla, obrazu společnosti, které během čtení příběhu znovu skládáme ze střepů, které se během let rozsypaly.

Pokud by někdo o slavném německém právníku a spisovateli ještě pochyboval, po Olze už, troufám si říci, nebude. Tento stranami útlý, obsahově však nekonečně rozsáhlý román se na dvou stech stranách dokázal dotknout obou světových válek, dobývání Severního pólu a expedice v Arktidě, německé kolonizace Afriky, problematiky nacismu i komunismu či ženské emancipace i mezigenerační propasti zároveň.

Vývoj postav, umně poskládaná kompozice, literárně hodnotný jazyk, výborná čtivost a zároveň minimalistické emocionální pojetí – to vše román Olga nabízí svým čtenářům. Nepatří k nejtěžším čtením ani k těm nejlehčím, leč doporučila bych ho všem, kteří hledají společnost na jedno odpoledne, na které jen tak nezapomenou.


Žádné komentáře

Okomentovat

© POD LAVICÍ
Maira Gall a Adam Böhm