Jedno
z nejkrásnějších a zároveň nejemotivnějších pohlazení po duši
Autor:
Baru
Když jsem před pár dny dočítala poslední
stránky útlého románu Olga, chvíli
jsem pátrala v paměti, jak se mi tento skvost vlastně dostal do ruky. Již
na začátku roku mě tato kniha výrazně oslovila v edičním plánu mého čím
dál více oblíbenějšího nakladatelství Odeon.
Spojení jména Bernhard Schlink, edice Světové knihovny Odeon a skvostné,
atmosférou dýchající obálky podnítilo mé nadšení natolik, že jsem jen
s radostí odpočítávala dny, kdy bude tento román publikován. Do Olgy jsem se začetla s vysokými
očekáváními a ty mi nakonec Bernhard Schlink do posledního puntíku splnil. Nyní
mohu s čistým svědomím říci, že tohle je jeden z těch nejkrásnějších
historických románů, které se vám mohou dostat do ruky. A pro mne první
v tomto roce, který mne skutečně dostal svou hloubkou a propracovaností.
Olga a Herbert se do sebe zamilovali. A
bylo to zřejmé již od šťastných, idylických dětských chvilek, kdy se spolu
nechávali spatřit. Olga byla prostou venkovskou dívkou nejasného původu, snad
polského. Herbert pocházel z bohaté německé rodiny, usedlosti
Schröderových, aristokratického rodu. Olga byla ztělesněním vědomostí –
vzdělání považovala za největší dar, který se jí v životě naskytl. Herbert
byl vrtkavého charakteru – rodinná usedlost už mu byla příliš malá a jeho snem
bylo udělat pro svět něco velkého, od vojenského narukování počínaje,
objevováním neprobádaného světa konče.
Cestu těchto dvou milenců rozdílných
charakterů a snů, spojených pouze hlubokou láskou k tomu druhému,
sledujeme napříč mnoha generacemi a historickými událostmi. Příběh začínající
v devatenáctém století, kdy byli oba protagonisté narozeni, a plynně
přecházející do století dvacátého, kde se jejich příběh začíná naplno rozvíjet,
je tak nejen romantickým příběhem, jehož pozadí má historický nádech, ale jemuž
právě historie udává směr.
Emotivní román Olga se skládá ze tří totožně důležitých a umně napsaných částí. Ta
první se soustřeďuje především na příběh Herberta a Olgy, rozplétá nitku po
nitce jejich vztah a také historické události třicátých a čtyřicátých let
dvacátého století, které se na něm podepsaly a jež vytyčovaly jeho cestu.
V části druhé se setkáváme tváří tvář s přítomností, rozplétáme
tragický příběh minulého století více do hloubky, objevujeme maličkosti,
kterých jsme si dříve nevšimli, a slepujeme mozaiku očima člověka, který je
s Olgou spojený více, než si uvědomuje. Třetí, poslední, a mnoho čtenářů
by řeklo, že nejemocionálnější, se skládá z milostné korespondence hlavní
protagonistky, která už navždy zůstane bez odpovědi. Všechny tři části, pilíře,
časová pásma, jsou umně zachycena do zrcadla, obrazu společnosti, které během
čtení příběhu znovu skládáme ze střepů, které se během let rozsypaly.
Pokud by někdo o slavném německém právníku
a spisovateli ještě pochyboval, po Olze
už, troufám si říci, nebude. Tento stranami útlý, obsahově však nekonečně
rozsáhlý román se na dvou stech stranách dokázal dotknout obou světových válek,
dobývání Severního pólu a expedice v Arktidě, německé kolonizace Afriky, problematiky
nacismu i komunismu či ženské emancipace i mezigenerační propasti zároveň.
Vývoj postav, umně poskládaná kompozice,
literárně hodnotný jazyk, výborná čtivost a zároveň minimalistické emocionální
pojetí – to vše román Olga nabízí
svým čtenářům. Nepatří k nejtěžším čtením ani k těm nejlehčím, leč
doporučila bych ho všem, kteří hledají společnost na jedno odpoledne, na které
jen tak nezapomenou.
Žádné komentáře
Okomentovat