Tři
osamělí lidé, tři rozdílné životy, jedno osudové setkání.
Autor:
Terka
Gayle Forman není žádným nováčkem na
poli YA literatury. Je autorkou řady čtenářsky úspěšných knih. Mě osobně si
získala především knihou Zůstaň se mnou,
ovšem pravdou je, že pokračování této knihy mne příliš nenadchlo. Obdobně jsem
na tom byla i u dvojice knih Jen jeden den a Jen jeden rok – první díl
nadšení, druhý mírné zklamání… Proto jsem se nemohla dočkat novinky Nevím kudy kam, protože se jedná o ucelený
příběh bez pokračování.
Celý příběh stojí na osudovém setkání
tří osamělých mladých lidí, kteří mají na první pohled naprosto odlišné životy,
ovšem přese všechny rozdíly mají jedno společné – stojí před zásadním životním milníkem,
s nímž si neví rady, zkrátka nikdo z nich neví kudy kam…
Freya, mladá nadějná zpěvačka, která
svou popularitu získala díky sociálním sítím. Během natáčení svého prvního alba
bohužel ztratí hlas a nikdo netuší proč. Freya se dostává pod velký tlak,
protože hrozí, že manažer zastaví práci na slibně rozjíždějící se kariéře. To
ji ale neděsí tolik jako ztráta zájmu fanoušků, protože prostřednictvím jejich
lásky si kompenzuje ztrátu blízké osoby…
Harun, poslušný syn, správný muslim. Nic
však není takové, jak se na první pohled zdá. Jeho sny a životní plány se
od představy rodiny zásadně liší.
Nechce však nikoho zklamat, proto před rodinou skrývá svá tajemství.
Nathaniel, nejosamělejší člen našeho
trojlístku. V dětství se rodiče rozvedli a Nathaniel se rozhodl zůstat
s otcem. To se však později ukázalo jako ne úplně šťastné rozhodnutí…
Všechny tři nešťastníky spojí náhodné
setkání v New Yorku, které jim ovlivní celý život, protože zjistí, že na
vše je potřeba se podívat i z jiného úhlu pohledu, než je ten jejich
jediný, bezvýchodný.
„Všechno
v pořádku? Časem Nathaniel pochopil, že to ve skutečnosti není otázka.
Lidé potřebovali ujistit; slyšet, že se od nich nic nečeká, a tak ačkoli nic
nezvládal a nebyl v pořádku, i když si připadal jako žába, kterou hodili
do hrnce s vroucí vodou, i když měl dojem, jako by ho zaživa polykala země
pod jeho nohama, odpovídal: Jo, všechno je v pořádku. Což byla očividná
lež. Copak může být někdy v pořádku všechno? Jenže lidem to stačí.“
Gayle Forman zvolila zajímavý způsob
vyprávění. Střídají se nám kapitoly z přítomnosti, které jsou nám podávány
vševědoucím vypravěčem, a kapitoly z minulosti, které nám vypráví samotné
postavy. Díky prolínání přítomností s minulostí a zároveň díky střídání
vypravěčů lépe poznáváme jednotlivé postavy a postupně odhalujeme důvody, proč
jsou v situaci, v jaké jsou, ale hlavně, proč se cítí tak, jak se
cítí.
Každopádně se není čeho bát, text je
vystavěn přehledně, lehce se v něm orientuje a rozhodně se mu nedá upřít
čtivost. Autorka vykreslila životy jednotlivých postav zcela uvěřitelně, vše na
vás působí reálně, díky čemuž není těžké se do jednotlivých postav vžít.
Jediné, co mne na knize vzhledem
k závažnosti tématu mrzí, je rozsah. Zřejmě bych uvítala, kdyby byla o pár
desítek stran delší, protože tohle téma si to určitě zaslouží.
Nevím
kudy kam je kniha o bolesti, o vyrovnávání se s ní a o hledání
cesty ven z (pro nás) někdy bezvýchodné situace. Ale je také o naději, o
lásce a hledání životní síly. Je zkrátka o životě. A v neposlední řadě vás
donutí přemýšlet o malichernosti některých našich problémů.
Žádné komentáře
Okomentovat