Absolutní miláček

Dílo, jehož obsah budete vstřebávat ještě dlouho po dočtení – to je Absolutní miláček

Autor: Baru

Bestseller New York Times, Kniha roku podle Amazonu i USA Today, nejdůležitější kniha roku podle The Washington Post a především více než rok a půl očekávané dílo tady u nás. Absolutní miláček teprve třicetiletého amerického debutanta Gabriela Tallenta se dle ocenění a zahraničních recenzí zdál být něčím, co by letos na jaře nebylo radno přehlédnout. Kniha v únoru vydaná nakladatelstvím Odeon v rámci edice Světová knihovna, která je vydávána již od roku 2000, pojednává o perverzním týrání, konci světa a lásce v mnoha až neuvěřitelných podobách a je zpovědí čtrnáctileté dívky Turle, se kterou není radno si zahrávat.

Ocitáme se v malém zapadlém americkém městečku v severní Kalifornii. Na jeho okraji, na palouku u zapadlého lesa, stojí polorozpadlá, plísní prolezlá chata. Zde vyrůstá, izolovaná od světa, čtrnáctiletá dívenka s hustými plavými vlasy, zapadlýma bledýma očima, mozoly na dlaních a ztvrdlými chodidly. Je schopná ujít denně desítky kilometrů, lozit po skalách, orientovat se v prostoru a především sama přežít v kruté kalifornské divočině. Turtle, vlastním jménem Julie, ale po smrti své matky vyrostla z hravé, zvídavé dívenky v těžkou asociálku s neschopností chápat či komunikovat s normálními lidmi, navíc je neobvykle přímočará. Její otec, na první pohled charismatický hromotluk a ve společnosti poměrně uznávaný Martin, je psychicky narušený tyranský psychopat. Svou dceru vychovává v očekávání konce světa: učí ji střílet, splynout s přírodou, přežít bez pomoci jakýchkoli pomůcek v divočině, jíst jen to nejzákladnější. Je abnormálním příkladem pedanta, který je ale ve své podstatě nedbalý a nedokáže si po sobě ani uklidit, člověkem, který má za všech okolností pravdu, a majetnickým, mentálně narušeným, ale ve své podstatě velice vzdělaným člověkem, jež v knize odkazuje na mnoho celosvětově proslulých literárních děl. Turtle je jím po několik let znásilňována, nepřiměřeně fyzicky trestána a denně psychicky ponižována.

Absolutní miláček je vyobrazením vztahu mezi těmito dvěma naprosto nepochopitelnými, ale ve své podstatě charakterově úplně stejnými osobnostmi. Turle, přestože není nijak empaticky ani intelektuálně zdatná, si pomalu začíná uvědomovat, že vztah mezi ní a jejím otcem není normálním a vymanit se z jeho spárů bude těžké. Její otec Martin je zde vyobrazen jako schizofrenik; v jednu chvíli svou dceru miluje a dokázal by pro ni obětovat cokoli, v druhou ji mlátí železnou tyčí až do němoty. Oba se navzájem milují brutálním, neuvěřitelným způsobem, a přestože Turtle ví, že by měla utéci dříve, než bude pozdě, svého otce v čiré postatě miluje a odříznuta od lidí je na něm po sociální stránce závislá, na přežití sama je ale paradoxně úplně připravená.

Téměř čtyřistapadesátistránkový svazek se veze na vlně přídavných jmen, popisů krajin a v neposledním případě detailním vyobrazením brutálností. Řezání prstů, vykuchávání zvířat, mlácení, znásilňování malých dětí a mnoho myšlenek na sebevraždu. Měla jsem velký problém to dočíst, vstřebat a četla jsem to po kouscích. Absolutní miláček rozhodně není čtením pro slabé povahy.

Kromě aspektů zmíněných výše bych ale tuto knihu nepovažovala za nijak zvlášť brilantně napsanou. První dějová polovina by mohla leckoho odradit, druhá už je ale poměrně čtivější a akce plnější.

Absolutní miláček je debutem Gabriela Tallenta, sympatického horolezce a milovníka přírody, který na podkreslení pozadí příběhu čerpal právě a zásadně ze svých outdoorových zážitků. Toto dílo z něj udělalo neočekávaně velkou literární osobnost a především někoho, kdo přišel s nikoli novým, nýbrž nově podaným tématem a automaticky je od něj již očekáváno, že se na literární dráze uchytí více než jedinkrát a opět přijde s něčím, co upoutá naši pozornost.

Četla jsem mnoho ohlasů na tuto knihu, které se navzájem vyvažují a pro čtenáře, který neví, co od Absolutního miláčka čekat, mohou být velice rozporuplné. Je to kniha, jež se svým podáním vymyká od ostatních, je skvěle psychologicky vyobrazená, nechybí jí grády ani atmosféra. Je také poměrně čtivá, napsaná strohým a nijak zvláštním, přesto v některých pasážích až zvířecím, drsným stylem. Dialogy jsou nepovedené, dětinské, chabé, stejně jako se občas chovají samy postavy. Jejich charaktery jsou ale podány ryze, velice upřímně a občas i ty v zásadě kladné vnímáme negativně, což je autorův záměr. Já sama tuto knihu sice považuji za průměrnou, stopu důležitého vzkazu na mne však zanechala a jejím přečtením rozhodně nic nezkazíte.

Absolutní miláček / Gabriel Tallent / Odeon / 2019

Děkujeme společnosti Euromedia Group, a.s., za poskytnutí recenzního výtisku.