27/01/2019

Vypálená nenávist


K čemu má člověk hlas, když v rozhodujících chvílích mlčí?

Autor: Terka

YA literatura nejsou jen love stories, fantasy či sci-fi příběhy, v poslední době se objevují i závažná a důležitá témata, jako jsou duševní nemoci, ztráta blízkých či válečná tématika. Nakladatelství YOLI na konci roku vydalo knihu Vypálená nenávist, která přichází s problematikou rasismu v Americe, s nímž má sama autorka osobní zkušenosti.


Šestnáctiletá Starr žije v chudé černošské čtvrti, kde jsou přestřelky mezi gangy na denním pořádku, na druhou stranu navštěvuje elitní školu v bohaté čtvrti, kde byste počet černošských studentů napočítali na prstech jedné ruky. Tyto dva kontrasty se však na Starr podepisují víc, než byste možná očekávali – nikde není úplně sama sebou. A vše se ještě zhorší ve chvíli, kdy jí přímo před očima policista zastřelí kamaráda z dětství, Khalila. Khalil nebyl ozbrojený, takže mediální smršť na sebe nenechá dlouho čekat.

Hlavním tématem celé knihy je rasismus, což pro YA není zcela typické. Autorka se inspirovala jak zkušenostmi z vlastního života, tak případem Oscara Granta, dvaadvacetiletého černošského neozbrojeného mladíka zastřeleného policistou. Pravdou je, že téma může být pro mladého českého čtenáře náročnější na pochopení, pokud nezná poměry v Americe, ovšem autorka líčí celou problematiku natolik sugestivně, že bych se úplného nepochopení příliš nebála. 

Celým příběh nám provází šestnáctiletá Starr, která žije v černošském getthu, ale navštěvuje elitní střední školu. Pohybuje se tedy mezi dvěma naprosto odlišnými světy a ani v jednom není úplně sama sebou. V každém z těchto světů musí předstírat, že je někdo jiný, a v podstatě ani v jednom nezapadá tak, jak by chtěla. A to je její největší problém, který se ještě umocní po smrti Khalila, jejíž je jediným svědkem právě ona. Chce pro Khalila spravedlnost, ale strach ji brání promluvit o všem otevřeně. O smrt Khalila se totiž začnou ve velkém zajímat média a celá situace vyvolá nespokojenost a protesty ve společnosti.

„A v tom je ten problém. Necháváme lidi říkat různé věci a oni je opakují tak často, až jim to přijde normální a my si na to taky tak nějak zvykneme. K čemu má tedy člověk hlas, když pak v těchto chvílích mlčí?“

Autorka velmi barvitě líčí poměry v černošské čtvrti – gangy, drogové dealery, přestřelky, ale i obyčejné chudé obyvatele, kteří se v těchto poměrech snaží přežít. Popisuje jejich denní realitu, která nám může připadat až neuvěřitelná, vždyť spousta lidí si Ameriku představuje jako ráj, ale že by to bylo jen na oko?

Celý příběh je postaven na vyprávění Starr, která nás nechává nahlížet do svých pocitů. Spolu s ní cítíme strach během policejní kontroly, při které přijde Khalil o život, cítíme výčitky, jimiž trpí, když se bojí veřejně promluvit o tom, co se stalo, cítíme rozpaky, které má mezi svými kamarády ze školy, cítíme lásku k rodině, přátelům a díky ní poznáváme Khalila, který je mezitím mediálně označován za drogového dealera a člena gangu, ale my prostřednictvím Starr zjišťujeme, že nic není takové, jak se na první pohled zdá.

„Někdy člověk udělá všecko správně a věci se stejně zvrtnou. Ale to není důvod přestat se snažit.“

Pravdou je, že autorka píše zvláštním způsobem, takže mi chvíli trvalo, než jsem si na její styl zvykla, ale to není podstatné – důležitější je poslaní, které tato kniha má, a proto si skutečně zaslouží, aby si ji přečetlo co nejvíce lidí.




Žádné komentáře

Okomentovat

© POD LAVICÍ
Maira Gall a Adam Böhm