Strhující
rodinné drama o brutálním rasismu dvacátého století
Autor:
Baru
Bahnitá pole.
Tak zní název předlohy fantastického snímku Mudbound, loňského filmového hitu nominovaného
na Oscary či Golden Globes, jež má na svědomí Dee Rees, cenami ověnčená americká
režisérka černé pleti. Jeho předloha ale vznikala pod režií zcela jiné
ženy. Hillary Jordan je rodačkou
z texaského Dallasu a pod jejíma rukama se dlouhé roky rodilo toto fantastické,
strhující a dech beroucí dílo naplněné rasismem, loajálností a otázkami
rodinných vazeb, neuvěřitelnou spletitostí a ovlivnitelností osudů a to vše
podtrženo dramatickým prostředím brutálního jižanského života jakožto boje o
přežití.
Debut Američanky Hillary Jordan zasazený
do mississippské delty ze všech stran osázené bavlníkovými plantážemi může na
první pohled působit plný poklidné, idylické rodinné atmosféry soudržných
farmářských rodin. Opak je však pravdou a v padesátých letech minulého
století jsou tyto venkovy, odtržené od civilizací, zmítány až do morku kostí prosáklou,
hmatatelnou rasovou segregací, z jejíchž spárů se Spojené státy americké horko
těžko oprošťují ještě dnes.
„Začátky
jsou těžko uchopitelné. Právě, když si myslíte, že jeden máte, ohlédnete se a
uvidíte jiný, dřívější začátek a před ním ještě jiný.“
S příběhem Bahnitých polí se seznamujeme v roce 1946 na farmě bělošské pětičlenné
rodiny McAllanových. Rodině velí pevnou rukou Henry McAllan, sobecký,
majetnický muž, farmář tělem i duší, který pro splnění svých nenaplněných snů
neváhal obětovat své manželství i poklidný rodinný život. Jeho manželka Laura,
vzdělaná žena z města, si na nový život plný nevýslovně těžké dřiny na
farmě není schopna zvyknout. Navíc je nucena žít pod jednou střechou se svým
nenávistivým tchánem, taťkou McAllanem, jehož přítomnost na farmě z ní
vysává nejen život, ale i touhu po idylickém, intimním manželství, jehož jí
s tchánem za zády nebylo dopřáno. V době usazování na mississippské
farmě se k rodině vrací Henryho pohledný mladší bratr Jamie, který
s sebou do rodiny přináší nejenom pro něj typický mužský šarm a určité
odlehčení dusivé rodinné atmosféry, ale také nezaměnitelné dozvuky války, jež
pro něj byla po několik let jeho druhou rodinou. Téměř paralelně s ním se z druhé
světové války na rodný venkov vrací také Ronsel, syn černošské rodiny
Jacksonových pracující na polích McAllanových. Pro oba z nich není návrat
do rodné vlasti lehký. Kapitán leteckého bombardéru Jamie McAllan se musí
potýkat s nočními běsy a propukajícím alkoholismem, zatímco seržant Ronsel
Jackson s uvědomělou hrůzou zjišťuje, že zatímco za velkou louží byl pro
Evropu medailemi ověnčeným hrdinou, pro obyvatele rodné delty není ničím jiným
než špinavým vracejícím se negrem.
A právě tady začíná nezapomenutelný,
syrový příběh započatý na Bahnitých polích přátelstvím těchto dvou sociálně a
společensky rozdílných, avšak povahou a sny spojených mladých mužů.
Jejich rozkvétajícím, téměř klukovským přátelstvím
se tak hrdě staví čelem proti tradičním jižanským konvencím i nenávisti
místních bělošských fanatických rasistů. Jejich zdvižené hlavy ale nemají
dlouhého trvání. Brzy se totiž stanou obětmi brutálního rasistického útoku
s fatálními následky, jež se v konečné dohře dotknou obou rodin.
„Občas
je nutné dopustit se zla. Někdy je to jediný způsob, jak vše napravit.“
Bahnitá pole,
přestože jsou postavena výhradně na problematice tehdejšího amerického rasismu,
se ale nevěnují pouze tomu, což je to, co dělá jejich příběh tak brilantním a
strhujícím. Hillary Jordan totiž do tohoto poměrně krátkého, sotva tři sta
stránkového románu dokázala vecpat snad vše, co bychom od kvalitní literatury
mohli očekávat – problematiku rodinných vazeb, ženské podřízenosti a loajality,
milostných vztahů, nečekaných lidských ztrát, mateřské lásky, nenávisti vůči
jiné barvě pleti a morálních, hluboko zakořeněných zásad. Kombinace toho všeho
dohromady udělala z Bahnitých polí
dokonalé, fascinující a kvalitně zpracované dílo.
„Dávám
mu vše, co jsem dnes schopná, a není to jenom z pocitu viny nebo
povinnosti. Takové to je, když někoho milujete: dáváte, co můžete, a přijímáte,
co musíte.“
Čtivé, strhující, silné, dech beroucí, tragické,
dramatické dílo světové úrovně. To jsou Bahnitá pole. Příběh o přežití, lásce, fanatické nenávisti, vině, odpuštění,
hříších, lidských tajemstvích a spletitosti lidských osudů. Příběh, jehož
stránky nebudete chtít opustit. Dílo docenitelné jak na literární, tak lidské
úrovni.
Bahnitá pole
mohu doporučit opravdu komukoli. Lidem, kteří se o toto téma zajímají, lidem
libujícím si v historických dramatech či prostě lidem, kteří rádi docení
kvalitní, hodnotnou literaturu. Přečtěte si je. Dám ruku do ohně za to, že
nebudete litovat. Mudbound je dílo
prosáklé tou nejbrutálnější drsnou jižanskou atmosférou, ze které vám bude ještě
dlouho po přečtení běhat mráz po zádech. Paste
Magazine jej ohodnotil jako „Jeden z nejlepších debutů dekády“ a já
nemohu nic jiného než souhlasit.
„Když
myslím na farmu, myslím na bahno. Zůstávalo za nehty mého manžela a zasychalo
na kolenou a vlasech mých dětí. Vtahovalo mi nohy, jako když chtivý novorozenec
saje z prsu. V otiscích holínek mašírovalo po prkenných podlahách
našeho domu. Nedalo se porazit.“
Žádné komentáře
Okomentovat