John
Green se vrací v plné síle!
Autor:
Natka
Nevím, jak to máte vy, ale když přijde
jaro a všechno se začne zelenat, rozkvétat, sluníčko svítí od rána do večera,
tak se vždy dostanu do totálního romantického rozpoložení. A jako by to o mně
v YOLI věděli, protože nám dorazilo reading copy chystané novinky Johna
Greena Jedna želva za druhou.
Okamžitě šlo vše stranou a já se pustila do čtení, protože je to nový John
Green, chápete, že jo?
Kdybychom byli s Johnem Greenem na
Facebooku přátelé, zřejmě bychom zatrhli kolonku „v komplikovaném vztahu“.
Důvod je zcela jednoduchý. Naprosto, úplně a bezmezně miluju knihu Hvězdy nám nepřály, další knížky se mi
líbily, ale byly mírně znevýhodněné, protože Hvězdy nasadily laťku hrozně
vysoko, a pak přišel jeho poslední počin Will Grayson, Will Grayson, který napsal společně s Davidem Levithanem. Ten
mě bohužel zklamal. Chyběl mi tam ten greenovský šmrnc, a proto jsem netrpělivě
čekala, s čím dalším autor přijde. A pozoooor (zde si představte oslavné
fanfáry), John Green je zpět v plné síle! Jedna želva za druhou se totiž může hrdě postavit mezi špičku YA
knih, které u nás prozatím vyšly.
Abych řekla pravdu, do knihy jsem se
pustila, aniž bych četla anotaci. Na co taky studovat anotaci, je to přece John
Green, že jo? A toho si přeci musí přečíst každý YA nadšenec!
Aza je naprosto normální a zároveň
naprosto zvláštní holčina. Ve škole jí to jde, má kamarády, a přestože by se
vše mohlo zdát být zcela v pořádku, není tomu tak. Trpí totiž
obsedantně-kompulzivní poruchou. Úzkostně se bojí bakterií. Bojuje
s vtíravými myšlenkami, které ji našeptávají, že její tělo je neustále
napadáno a požíráno bakteriemi.
„Hnusila
jsem se sama sobě. Byla jsem odporná, ale nemohla jsem od sebe utéct, protože
jsem v tom nechutném těle trčela. Myslela jsem na to, že když někdo páchne
potem, nemůže za to samotný pot, ale bakterie, které ho žerou.“
Aza se nechá přesvědčit svou nejlepší
kamarádkou Daisy, upovídanou autorkou fanfikcí na Star Wars, k pátrání po
uprchlém miliardáři, panu Pickettovi. Chtějí totiž získat odměnu sto tisíc
dolarů. Jejich vyšetřování je dovede k Azinu dávnému kamarádovi
z dětství Russelu Piskettovi.
„Život
je příběh o vás, ne příběh, který vyprávíte vy sami.“
Možná by se mohlo zdát, že se celý děj
točí kolem vyšetřování, opak je pravdou. Je to příběh o lidech. O lidech, kteří
mají svá trápení. O lidech, kteří musí bojovat o to, aby jejich život neovládl
strach. Pátrání je spíše vedlejším prvkem, který samotný příběh ozvláštňuje.
„Nebyla
jsem posedlá démonem. Ten démon jsem byla já.“
Musím vyzdvihnout vykreslení postav.
Každá postava má své problémy, které řeší po svém. Aza musí neustále bojovat se
svou úzkostí a s myšlenkami, že její tělo jí vlastně vůbec nepatří,
protože nadvládu nad jejím tělem mají bakterie. Daisy, Azina nejlepší
kamarádka, je z velmi chudých poměrů, navíc se nějakým způsobem musí
vyrovnávat s duševním rozpoložením Azy, což ventiluje skrze své fanfikce.
Russel se stále nevzpamatoval ze smrti své matky, do toho musí řešit zmizení
svého otce, a aby toho nebylo málo, musí se starat o svého mladšího bratra,
který útěk otce snáší ještě hůř.
Přestože je kniha plná bolesti, ztrát
a vyrovnávání se s osudem, čte se krásně. Je totiž plná naděje. Žádný
z aktérů se nevzdává, naopak, snaží se najít cestu, jak z toho ven.
Styl psaní je opět ten správně
greenovský – čtivý, emotivní, blízký mladým lidem, plný krásných myšlenek.
Shrnula bych to asi takto - tuhle
knihu si prostě musíte přečíst. Dá vám naději. Ukáže vám totiž, že nic není
černé, nebo bílé, že i když se občas něco zdá být beznadějné, nesmíte se
vzdávat.
Věřte mi, když říkám, že o tento
příběh nemůžete přijít.
„Říkala,
a ne jednou, že roj meteorů se na nebi děje, přestože ho pro mraky nevidíme.
Komu záleží na tom, jestli nemůže líbat? Ona vidí skrz mraky.“
Žádné komentáře
Okomentovat