Navždycky
spolu u kamen, amen
Autor:
Valča
Abych řekla pravdu, vůbec netuším, proč
jsem sáhla právě po této knize, protože z nizozemské literatury neznám
v podstatě nic. Přesto jsem nějak cítila přitažlivost mezi mnou a Polčou a prostě jsem si ji
z nějakého pro mě nevysvětlitelného důvodu musela přečíst. A již nyní vám
mohu prozradit, že se má intuice nezmýlila, protože Polča je holka, která se stala mou výbornou kamarádkou.
Polča je jedenáctiletá holka, která má
spoustu problémů, jako ostatně každá dívka v tomto věku. Její rodiče jsou
rozvedení. Otec, řečený Spík, je flákač bez práce, peněz a bohužel závislý na
drogách. A její maminka tomu všemu dala korunu, když začala chodit
s Polčiným učitelem, s nímž dokonce plánuje svatbu. A aby toho nebylo
málo, musí řešit problémy se svým klukem Mimúnem, Maročanem, kterému rodiče
plánují svatbu s marockou dívkou, aby se mohla legálně dostat do
Holandska. To je tedy pořádný zápřah, co říkáte?
„Ne,
vážení přátelé, Polča není šťastná, Polča je nejnešťastnější jedenáctiletá
holka na světě.“
Polča je naštěstí svérázná dívka, která si
sice myslí, že je někdy taková ťunťa, ale svým problémům se staví čelem. Nebojí
se krotit svou mámu při hlasitých hádkách s učitelem, doprovází svého otce
na léčení, vypořádává se s problémy s Mimúnem a nejlepší kamarádkou
Kájou. Dokonce se ukáže i jako docela schopná učitelka, když se věnuje nově
příchozí spolužačce z Mexika, která neumí ani slovo holandsky. A do toho
všeho ještě stíhá být básnířkou. Ano, tušíte správně, Polča totiž někdy působí
dospěleji než dospělí v jejím okolí.
Guus Kuijer, autor knihy, se
prostřednictvím tohoto příběhu snaží ukázat, jak složitý život dnešní děti
mají. Dospělí prostě někdy zapomínají, že děti jsou jenom děti a mají dost problémů
zvládnout svou pubertu, natož ještě řešit trable světa dospělých.
Velmi zajímavou polohou pro mě byla
otázka náboženství a multikulturalismu. Polča totiž prostřednictvím svých
spolužáků - cizinců dennodenně naráží na odlišnosti v jejich myšlení a životním
stylu. Snaží se jim porozumět a najít rovnováhu mezi jejich světy.
„Když
věříš na lásku,“ uzavřel Spík, „tak to jako víra stačí.“
Cítila
jsem, že je to pravda, a ne jenom útěcha.
Polča je vtipná kniha, jejíž stránky vám
pod rukama ubíhají velmi rychle. Na běžných, každodenních situacích je nám
ukázáno, jak složité dospívání dnešní děti mají a dospělí jim to v mnoha
případech příliš neulehčují. Zároveň se nenásilně věnuje i aktuálním otázkám
multikulturality, s nimiž se dnešní děti musí naučit pracovat.
Takže, ať už jste cílová skupina, tedy
děti od 11 let, nebo dospělí, určitě vám tato kniha něco dá. A v tom je
její síla.
Děkujeme
společnosti Albatros Media a.s. za poskytnutí recenzního výtisku.
Žádné komentáře
Okomentovat