Přežít.
Autor:
Baru
Jako trekař a milovník hor, který v nich
za svůj krátký život strávil nespočet dnů, mě kniha Hora mezi námi samozřejmě okamžitě upoutala na první pohled. Po
přečtení veškerých anotací, recenzí a postů jsem do ní vložila obrovské naděje
a těšila se, že to bude něco jako moje malá osobní konfese. Jenže to vůbec
nebylo tak dobrý a přibližně v půlce jsem ztratila veškeré iluze o tom, že
by se tahle knížka mohla zařadit mezi ty oblíbenější kousky v mé knihovně.
Utahem se k letišti Salt Lake City
neskutečně rychle přibližuje sněhová bouře a letecká doprava je
z bezpečnostních důvodů nucena zastavit veškerý provoz. Na letišti se
setkávají dva mladí lidé, chirurg Ben a novinářka Ashley. Bena doma
v Atlantě čeká zástup pacientů čekající na jeho mistrně pověstné operace,
Ashley vracejíc se z cest se má následující den vdávat. Oba jsou tak
trochu tvrdohlaví a naivní a nasedají do soukromého letadla, které je má i přes
riziko vysoké nepřízně počasí domů dostat právě včas.
Zřítí se v samém srdci nejrozlehlejších
hor High Uintas Mountains, obklopeni ledovými pustinami a stovkami
třítisícovek. Pilot při nárazu zahyne a život každého z dvou cizích lidí se
najednou ocitá v zoufale kritické situaci a zcela závisí na tom druhém.
Těžko říct, co mě na téhle knize iritovalo
víc, jestli ta předvídatelnost, anebo rozvleklost, která jí tolik ubírala na
čtivosti. Námět má obrovský, zajímavý potenciál a dal by se z něj vytěžit
zlatý důl, a co víc, příběh by možná dokonale fungoval, nebýt neustále se
opakujících technických, lékařských, a dokonce i řečnických pasáží. První půlka
pro mne byla jen nezáživnou formou povídání odehrávající se na stále stejném
místě, v druhé polovině knihy se ale děj naštěstí nepatrně rozjel a jsem
moc ráda, že se mi nakonec i trochu zalíbil. Konečné překvapení bylo dojemné a
lidské, dlouho mi leželo v hlavě a právě díky němu jsem knížku ohodnotila trochou
procent navíc.
Co musím podotknout, je, že atmosféra knihy
byla vyobrazena velice autenticky. Mrazivě ledové, bílé peklo a holé, nádherné
výhledy na zasněžené pustiny se mi skoro vyobrazovaly přímo před očima. A řekla
bych, že to mezi řádky neumí vepsat jen tak někdo, takže za to autorovi
Charlesi Martinovi rozhodně velký dík.
Hora
mezi námi ale není žádný strhující příběh a neměli byste se tím
nechat zmást. Prošpikovaná občasnými malými zvraty, trochu neuvěřitelnými
náhodami a sympatickými hrdiny je ale víceméně přijatelnou knížkou zase
z trochu jiného soudku pro ty, kteří by si o zrádnosti matky přírody rádi
přečetli něco víc. Příběh Bena a Ashley má v sobě ale jednu neuvěřitelně
realistickou skrytou pointu. A to, že někdy k vítězství stačí pouze
překonat psychickou stránku věci, abyste zjistili, že fyzicky je nakonec možné
zvládnout téměř cokoli.
Třeba za sebou 120 kilometrů táhnout zraněnou
ženu.
„Loni
v únoru jsem stál v High Uintas Mountains, na půli cesty mezi Salt
Lake City a Denverem, víc než tři tisíce metrů nad mořem. Snažil jsem se
obsáhnout zrakem ten velkolepý výhled rozprostírající se do stokilometrové
dálky. Nikde jediné rozsvícené světlo. Byla zima a vítr mi vháněl do tváře
sníh. Vločky mě bodaly do očí. Samozřejmě, slzy to také dělají. Hluboko ve mně
se nořily otázky, kterých jsem se nemohl zbavit. Na mysl mi přišla slova mého
hrdiny. Rezonovala mi v hlavě a zůstala se mnou i na cestě domů. A
pronásledují mě neustále.“
„Pozvedám své oči k horám. Odkud mi
přijde pomoc?“
Charles
Martin, osobní vzkaz svým čtenářům
V kinech právě
také doznívá filmová adaptace Mountain Between Us. Těžko říct, zda je
v tomto souboji lepší kniha, nebo film. Obojí má své kouzlo i spoustu
nedostatků. Na csfd.cz momentálně 71%.
Děkujeme společnosti Albatros
Media a.s. za poskytnutí recenzního výtisku.
Žádné komentáře
Okomentovat