Tekutý písek

Případ, se kterým byste nechtěli mít nic společného

Autor: Baru

Z obyčejné bezproblémové osmnáctileté Majy Norbergové se ze dne na den stane nejobávanější a nejnenáviděnější holka ve Švédsku. Obviněna z několika nejzávažnějších trestních činů, po devíti měsících naprosté izolace ve vazbě, stane před obžalobou a spouští se několikatýdenní soudní proces, ve kterém chce prokázat svou nevinu. Jelikož na první pohled je veřejnosti zmanipulované médii naprosto jasné, co se ten den při masakru na djursholmské střední stalo, během procesu se v neobjasněných skulinách začínají objevovat maličkosti, které poukazují na závažnou realitu pod maskou bezproblémových životů zlaté švédské mládeže.

Příběh vyprávěný z pohledu vražedkyně je možná ve svém žánru ojedinělý, ale v kontextu s charakterem zdejší hlavní hrdinky naprosto protivný a nezáživný. Maja Norbergová se zde jeví jako „ta, co má obvinění z několikanásobné vraždy naprosto na háku“, což je celkem v rozporu s psychologickými studiemi i zdravým selským rozumem. Naneštěstí, hlavní postava nebyla to jediné nešťastně zvolné. Styl psaní jako by úplně minul autorčin spisovatelský záměr. Skákání z přítomnosti do minulosti by mohlo poodkrýt spoustu nesrovnalostí, pokud by ovšem bylo dobře načasované. Jenže ono nebylo a příběh tak působil velice zmateně a nesouvisle, což se pak brzy začne projevovat i na čtenářově zájmu o knihu.  

A tak zatímco nesmyslně skáčeme z prostředí vazební věznice do sluníčkové letní dovolené hlavní hrdinky, příběh nám brilantně poodkrývá pikantnosti na první pohled uhlazených životů švédské mládeže, plných problémů, kterými se ve světě zrovna nechlubí. Za co přikládám obrovské plus, je podnos plný rasových a sociálních předsudků naservírovaný čtenáři přímo na zlatém talíři, který národ, jakým je multikulturní Švédsko, ironicky stále více rapidně sužuje. Inu, vlastně, pokud se v dnešní době trochu zajímáte o světové dění, tak vám nejspíš bude jasné, že se tenhle příběh jen mimoděk trefně dotýká současné reality. 

Autorka Malin Persson Giolito je bývalá severská jednička v oboru právnictví a na její knize je to hodně vidět. Dějová linka prošpikovaná fakty do precizních detailů je určitým způsobem velice zajímavá a mohla by čtenáři přinést spoustu zajímavých informací, ale jak je bohužel zmíněno výše, je to prostě napsáno tak, že to čtenáře nikterak neupoutá.

Maja Norbergová je v příběhu vyobrazená jako bezcitná a naivní holka a její životní zpověď je tak bohužel i psána. Dějová linka neustále ztrácela tempo a jen co se objevila nějaká čtivá část, o několik desítek stran jsme ji četli v bledě modrém znova.

Skvěle vyobrazené jsou ale životy vedlejších postav, i když by mohly být přiblíženy hlouběji a více propracovány. Propojené s životem hlavní hrdinky tak alespoň příběh trošku dokázaly okořenit a přiblížily, jak to ve švédské komunitě vlastně vypadá.

Tekutý písek je kniha, která se zcela minula žánrem. Se severskou krimi nemá kromě „země výroby“ absolutně nic společného, takže se docela divím, že se mezi skandinávskými velikány tolik uchytila. Neočekávejte sebemenší překvapení, akci, napětí, wow efekt, či cokoli, co by správná krimi měla mít. Tenhle příběh je zkrátka nezáživná exkurze do světa generační mládeže, jejích problémů a toho, co dnešní realita skutečně dokáže. Pokud máte rádi příběhy odehrávající se v myšlenkových pochodech, tak s chutí do toho, tahle kniha je přímo pro vás. Mně ale nenaplnila očekávání a kvůli marketingovému tahu se mi spíše znechutila, protože žádná pecka tohle skutečně není.   

Tekutý písek /  Malin Persson Giolito / Knižní klub / 2017

Děkujeme společnosti Euromedia Group, a.s., za poskytnutí recenzního výtisku.