Tahle píseň ti změní život

Tak trochu jiný pohled na svět

Autor: Baru

Elisa Dembowská si ve srovnání se svými vrstevníky odjakživa připadá jako mimoň. A pak se jednoho dne rozhodne, že udělá vše pro to, aby se to změnilo. Celé prázdniny na sobě dře – čte správné časopisy, dívá se na správné seriály, dokonce si i zásadně obmění šatník, jen aby hned první den školy zjistila, že se snažila zbytečně. Že i kdyby na sobě pracovala sebevíc, nezmění to, jaká je uvnitř, a že to její spolužáci vždycky poznají a stejně se s ní nebudou kamarádit. Ale co s tím?

Být cool je super, být normální je fajn a být neoblíbený? To je to nejhorší, co může takovou středoškolačku potkat. Protože právě neoblíbenci postrádají tolik z té spousty důležitých faktů, které drží lidskou psychiku nad vodou.

Elisa není ani normální, ani super, a proto se chce změnit. Jenže co když se jí ta snaha nevyplatí? A co když se prostě v novém já nebude cítit? Co pak?

Elis je přesně ten typ hlavní hrdinky, ke které cítíte soucit, ale empatiemi zrovna nehýříte. Je nedůvěřivá, nudná, neustále si na něco stěžuje a sama neví, co chce. Zoufale touží po pozornosti, ale když na to dojde, nelíbí se jí to. Mně sympatická nebyla, ale díky tomu, že je příběh vyprávěn z její perspektivy jsem si na ni tak nějak zvykla, a ke konci jsem na ni dokonce trošku pozměnila názor. Z mého pohledu byla až moc naivní a zoufale se snažila vyjít zadobře se všemi, což se jí ale v mnoha případech vymstilo. Takže jo, nemám s ní problém. Život k ní byl fér.

„Za každou věcí, kterou jsem podnikla, byla ještě jedna, stejně důležitá, na kterou jsem ani nepomyslela.“

Vicky a Pippa, to je dvojice, která se stala jakýmsi záchytným bodem v ději. Vicky byla celou dobu moc fajn, ale na Pippu jsem ke konci změnila názor – ze skvělé kamarádky (SK) jsem její status změnila na sebelítostivou sebestřednou kozu (SSK).

Další z vedlejších postav byl Char – na první pohled milý DJ, když si ho ale prohlédnete lépe, zaostříte jen na nudnou sobeckou trosku.

Co se týče všech dalších postav - které se jmenovaly Elisina matka, Elisin otec, Elisin nevlastní otec, Elisini sourozenci a Elisiny spolužačky – je jim tu věnováno docela dost řádků, ale vzhledem k tomu, že nemá cenu představovat všechny, každý si o nich snad udělá vlastní obrázek při samotné četbě.

Teď už se konečně dostáváme k ději. Na první pohled by se tato kniha mohla jevit jako romantický příběh plný klišé, ale tak to není. Celé řádky tu totiž nejsou věnovány lásce nebo romantice, ale pocitům a myšlenkám, které Elise běžely hlavou. A když ty myšlenky – myšlenky holky, která to nemá v životě zrovna lehké – spojíte, vznikne z toho působivý příběh o tom, že se nikdy nesmíme vzdávat. Že ať si o nás myslí kdokoli kdeco, nemůžeme všechno brát vážně. A že vzít si život není řešení.

„Vždycky jsem si myslela, že když udělám něco výjimečného, budou mě mít lidi rádi. Ale to byla chyba. Nic neodradí ostatní tolik jako výjimečnost.“

Z konce mám takové rozporuplné pocity. Sled událostí se nápadně zrychlil a vše usnulo v „happy endu“, což mi k této knize tak úplně nesedí. Čekala jsem nějaký náznak negativní myšlenky, ale řádky se hýřily jen samými pozitivy. To je pak trošičku nepřirozené, vzhledem k neustále depresivnímu obsahu knihy.

Obálka mne sice nijak nenadchla, ale ani to není nic, za co by se CooBoo muselo stydět. Moc se mi líbí růžový hřbet knihy, který je prostě takový…miloučký. Na zpracování se nedá nic vytknout a citáty na stranách začínajících kapitol jsou moc pěkné, i když popravdě - jako věty mluvící do duše mi moc nepřipadají.

Po tolika negativech si teď možná myslíte, že mne kniha zklamala. Jenže opak je pravdou. Toto dílko totiž bylo naprosto dokonalé. Pár takových knih o „sebenedůvěře“ jsem už přečetla a přiznávám, že tahle kniha se řadí k těm nejhezčím. Je jen málo knih, nad kterými opravdu přemýšlíte a dumáte nad tím, jestli stálo za to si je přečíst – no, pak mohu říct, že Tahle píseň ti změní život k nim rozhodně patří.

Tahle píseň ti změní život / Leila Sales /CooBoo / 2013