Tohle
všechno byl jen začátek
Autor: Baru
„Tohle byla opravdu pořádně
zamotaná hádanka…“ Toto byla má první slova po dočtení První stříbrné knihy
snů. Obálka si mě obtočila kolem prstu a já se nakonec nechala ukecat
kamarádkou, která tuhle knihu považovala za „naprosto boží“. No, a jelikož jsem
od autorky sérii Drahokamy nečetla, nezbývalo mi nic jiného, než se jen
spoléhat na to, že to byl dobrý výběr...
Liv Silberová je sympatická postava v teenagerském věku. Ráda čte,
kvůli rodičům se neustále někam stěhuje a je to zkrátka drzá Němka
s úžasným smyslem pro humor. Já si ji hned zamilovala. Nebyl krok, do
kterého bych nešla s ní.
Její sestra Mia, to je docela podobný případ. Je trochu dětská, drzá
(asi to holky mají v krvi, protože jejich mamka taky není žádný svatoušek)
a miluje záhady stejně jako její starší sestra Liv.
Onu klučičí partu jsem si ale k mému zklamání nijak neoblíbila,
spíš naopak – odpuzovala mě. Vlastně mi každý jedinec připomínal tucty hrdinů
z jiných knížek, takže pro mě vlastně nebyli ničím tak originální. Nejvíc
mne svým atypickým chováním zaujal Jasper, ale jak se tak na to dívám
s odstupem času, nebyl zrovna z nejinteligentnějšího soudku. Nu a ten,
který v příběhu sehrával největší roli, byl určitě Henry. Bohužel, ani on
mne nijak neoslovil. Co romantik, sňatkový podvodník je to!
„Nejzajímavější věci
jsou vždycky ty nejnebezpečnější. A přesto jim člověk musí přijít na kloub.“
Příběh je to opravdu podivuhodný, neokoukaný a parádně promyšlený. Je
skvělé vidět, jak někteří autoři berou v potaz i ty nejmenší detaily.
Přímo vybízel k napínání a odhalení záhad, a to mne opravdu dostalo. Byl
trochu tajemný, ale rozhodně to tak neberete. Spíš mi to připadalo strašně
vtipné a řehtala jsem se skoro pořád. Jde vidět, že Kerstin do toho opravdu
vložila celé své srdce a emoce, protože knížku napsala opravdu příjemným a
čtivým způsobem (s jemným nádechem zla).
Co se týče obálky a zpracování… muhaha, slintám! Ta obálka je naprosto
boží už sama o sobě. Přebal je nádherný, stejně tak jako samotná kniha pod ním.
Všechno to spolu dokonale ladí. Jednoduché, ale elegantní.
Co se mi na knížce moc líbí, jsou ornamenty, na které můžete narazit na
některých stránkách. Nevidím to sice prvně, ale oslovilo mne to víc než
v jiných knihách. Tady jde vidět, že si s tím povolaní opravdu vyhráli.
Je to vyobrazené detailně a krásně.
Výtka, kterou bych k První stříbrné měla, je rozhodně konec. Ten mi
asi zkazil celý ten skvělý dojem, který jsem postupem času získávala. Přišlo
mi, že se vše až záhadně rychle odhalilo, a hrdinové si opravdu dětinsky
namlouvali, že tím to skončilo. A pak tam nakráčí psychicky narušená a povídá:
„Haha, tohle všechno byl jen začátek.“ Trochu podivné. Zdálo se mi, že konec
autorka až moc jednoduše odbyla. Žádné větší detaily, žádné pořádné vysvětlení.
Nicméně - námět je to skutečně
skvělý, příběh opravdu geniální a zapeklité hádanky spolu se sympaťáky mne jen
utvrzují v tom, že První stříbrná kniha snů je skutečně kvalitní dílo.
Několikrát jsem se opravdu dobře pobavila a nejednou dumala nad tím, jak že by
to doopravdy mohlo být. Z autorčina stylu jsem opravdu unešená a už se
nemůžu dočkat pokračování!
Žádné komentáře
Okomentovat