29/11/2016

Královna Tearlingu

Nezapomínejte, zázraky nejsou nemožné…

Autor: Eli

Kelsea, dcera mrtvé královny Elyssy, musela prožít celé dětství se svými pěstouny v naprostém odloučení od zbytku světa, aby vůbec mohla přežít.


Když je Kelsee devatenáct, všechno se změní. Musí přijet do pevnosti a nechat se korunovat královnou Tearlingu, napravit veškeré škody způsobené marnivostí, leností, nezodpovědností a hýřivým životem své matky a strýce, dále nahradit zkorumpované nepracující úředníky výkonnou a spolehlivou vládou, zavést nové zákony, zbavit se vlivu Rudé královny a hlavně se při tom nechytit do pasti žádného z mnoha neznámých nepřátel, což se ukáže jako hlavní nesnáz. Dokonce i samotná cesta na vlastní hrad může pro Kelseu znamenat smrt.

Chvílemi se mi tento příběh zdál, jako trochu morbidní pohádka proložená magickými prvky, ale jindy jsem naopak měla pocit, že čtu skutečný historický román, kterému je nutno uvěřit. Děj je zařazený do budoucnosti, to bychom ale téměř nemuseli poznat, protože pozadí příběhu nás skoro jednoznačně odkazuje na středověk. Kniha postupně
a neúplně odkrývá spoustu zajímavých a často podstatných událostí a souvislostí, které však zdaleka neodhalí všechny a nám zůstává jen plno otazníků, jak to všechno bylo. 

Hlavní postava mi byla velmi sympatická už od začátku a to hlavně proto, že nebyla jako většina podobných hrdinek úžasná a skvělá, neomylná, oslnivě krásná a po všech stránkách dokonalá lady, ale naprosto obyčejná nepříliš hezká, zato však statečná, upřímná a milá dívka, která je schopná sama sebe obětovat pro ostatní. I ostatní kladné postavy jsem si rychle oblíbila. Hlavně mě bavilo sledovat, jak se postupně vyvíjejí vztahy mezi novou královnou a jejími gardisty, kteří se zpočátku zdáli docela nedůvěřiví, uzavření, někdy i trochu nevrlí, ale časem začaly jejich kamenné obličeje propouštět hřejivé úsměvy a neostýchali se se svou paní žertovat, a tak se alespoň zčásti ukázaly jejich pravé povahy.

Celá kniha mě vlastně příjemně překvapila. Než jsem začala číst, trochu jsem váhala. Popravdě jsem tomu románu moc nedůvěřovala, ale po několika stránkách jsem zjistila, že obavy byly zbytečné. Líbily se mi nevyřešené záhady, napínavý, akční děj, čtivost a taky bych ocenila milý, nenucený humor. Jediné, co bych mohla vytknout, je spousta pravopisných chyb a překlepů v textu, ale za to autorka samozřejmě nemůže. Rozhodně se těším na další díly trilogie.




Děkujeme nakladatelství YOLI za poskytnutí recenzního výtisku.

Žádné komentáře

Okomentovat

© POD LAVICÍ
Maira Gall a Adam Böhm