Tvá bezpečnost
spočívá ve tvé nevědomosti
Autor: Baru
Román Spočítej hvězdy autorky
Lois Lowry, známé především díky knize Dárce, se odehrává v nacisty okupovaném
Dánsku roku 1943. Teprve desetiletá Annemarie žije se svou sestrou a rodiči
pokojně v maličkém bytě v centru Kodaně, a kromě vojáků hlídkujících na každém
rohu si válku skoro neuvědomuje. Když ale Němci začnou pronásledovat Židy a na
ulicích se začne schylovat k nečekaným událostem, Annemarie myslí na jediné –
musí zachránit její nejlepší kamarádku, Židovku Ellen.
Spočítej
hvězdy je má srdcová
záležitost. Přestože jsem tu knihu četla několikrát, pokaždé mě silně udeřila
její myšlenka, pokaždé jsem měla slzy na krajíčku, a i když jsem přesně věděla,
jak to nakonec dopadne, pokaždé se ze mě stal uzlíček nervů čekající na to, co
přijde dál. Tuhle knihu bych mohla číst klidně třikrát ročně a věřím, že by mne
ani po dlouhých letech neomrzela.
Tohle je totiž
naprosto nádherný, silný příběh z pohledu „zaangažovaných“ Dánů, kteří se
rozhodli pro svůj lid riskovat život, přestože se jim to mohlo stát osudným.
Ani se mi zpočátku nechtělo věřit, kolik je na tom pravdy. Protože ta pravda mě
děsí.
Vždycky, opravdu
vždycky, mi tato kniha vnukla do hlavy tu nádhernou myšlenku. Pokaždé, když
Annemarie přemýšlela o odboji, první, co ji napadlo, byla odvaha. Jak jsou lidé
z odboje stateční. Jak drží pospolu i v těch nejriskantnějších chvílích. Jak
vlastně naše bezpečnost spočívá v naší nevědomosti. Protože nejtěžší to vždycky
mají ti, co toho ví nejvíc.
Už dlouho mne velice
zajímalo, jak vypadala taková válka z pohledu dítěte. I když se nedá říct, že
by mi tento příběh odpověděl na všechny mé otázky, dost mi toho v podstatě
ukázal. Děti měly strach. Ale zároveň se dokázaly radovat skoro pořád z úplných
maličkostí. To mě dojalo.
Spočítej
hvězdy je pro mě jedna
velká nezapomenutelná pasáž. Ten příběh mi při čtení připadá vždycky tak
důvěrně známý. Miluji postavy v něm, miluji činy, kterými ty postavy jednaly,
miluji slova, která vypustily z úst.
…Jeden z německých vojáků se najednou obrátil na chlapce, který stál
vedle něj. „Kdo je ten člověk, co tudy každé ráno jezdí na koni?“ zeptal se.
„To je náš král,“ zněla odpověď. „Král celého Dánska.“ „Kde má ochranku?“
podivil se voják. „A víš, co ten chlapec řekl?“ zeptal se tatínek Annemarie.
Bylo jí tehdy teprve sedm let a seděla mu na klíně. Zavrtěla hlavou a čekala,
co uslyší. „Podíval se tomu vojákovi přímo do tváře a řekl: ,Jeho chrání celé
Dánsko.´“…
Spočítej
hvězdy je kniha plná
pocitů, emocí, strachu, bolesti, odvahy a statečnosti. A i když jsou postavy v
ní jen postavami fiktivními, ten příběh je pravdivý. Odehrával se po celém
světě. A všude byl stejný.
Žádné komentáře
Okomentovat