Láska hory přenáší
a ne, že ne….
Autor: Eli
Tato knížka vypráví příběh dvou šestnáctiletých studentů, kteří jsou
už na první pohled každý jakoby z jiného světa. Přesto, nebo možná právě
proto, k sobě najdou cestu a zjistí, že se bez sebe neobejdou.
Eleanor
je ze zvláštní a docela dost problémové rodiny, jestli vůbec můžeme mluvit o
rodině. Zvláštní je i sama Eleanor. Má svůj styl oblékání a účesů, tváří se,
jako by se jí nic netýkalo, jako by ji nemohlo nic rozhodit. Vypadá to, že chce
být jiná, že nechce zapadnout, že o nikoho nestojí. Eleanor není milá a opravdu
působí jako výstřední podivín nebo někdo z jiného světa. Ale už dost
negativ. Eleanor se nebojí být sama sebou. Je chytrá a uvnitř citlivá a i
přesto, že je tak zvláštní, si dokáže získat pozornost a obdiv některých lidí.
Když
jsem dychtivě obracela stránku za stránkou, bylo mi Eleanor čím dál víc líto.
Takové podmínky a takovou „rodinu“ si opravdu nezaslouží. Podle mého není její matka
psychicky úplně v pořádku, a pokud ano, je pěkně sobecká. Jak vůbec může
provést něco takového vlastním dětem?
Všem
je jasné, že Park je milý, krásný, něžný a inteligentní. Pro holky ideál. Ale i
ten má své mouchy. Je totiž takový poseroutka, ale dělá, že je úplně
v pohodě. Skoro do ničeho se neplete a snaží se být neviditelný,
neupozorňovat na sebe. Poté, co pozná Eleanor, se však změní.
Park
mi byl od začátku sympatický a jeho rodina je podle mě naprosto skvělá. Skoro
se mi nechce věřit, že taková může existovat.
Celá
knížka se mi moc líbila. Četla se lehce a poutavě. Nejvíc bych asi ocenila to,
jak se autorce podařilo střídavě zachytit myšlenky hlavních postav. Jak můžou
být odlišné, ale jak vlastně usilují o stejnou věc.
Žádné komentáře
Okomentovat