Podivíni nadevše
Autor: Baru
Příběhu dominuje detektiv Jackaby,
podivín s černou čupřinou, společně se svou asistentkou Abigail Rookovou,
jež zbožně sleduje kolemjdoucí s koženými zápisníky. Je s podivem, že
přestože vztah mezi těmito hrdiny není nijak zvláště důvěrný a má své mouchy,
čtenář si je snadno zaškatulkuje do seznamu svých oblíbených literárních
dvojic. A přestože jsem k Jackabymu ze začátku přistupovala dosti
skepticky a během příběhu jsem si kvůli mnoha jeho činům rvala vlasy, dokázal
si mne získat. Na rozdíl od slečny Abigail, se kterou jsem se moc v lásce
neměla (dokáže mě někdo přesvědčit, že neexistuje syndrom kožených zápisníků?
Protože jestli ne, tak už vážně nevím, jak si mám počínání A. Rookové vysvětlit).
Stejně tak je podivuhodné, jak mne tento
příběh oslnil. Protože pokud nepočítám pár ojedinělých kousků, detektivky mě
vážně nebaví (asi proto, že pachatele většinou odhalím o pět kapitol dříve než
zkušený detektiv?). Jenže paranormální jevy! To je jiná!
Co se mi na příběhu líbilo, byla
jakási (ne)systematičnost, jakou autor příběh pojal. Mnohdy doslova přeskakoval
od tématu k tématu, chvíli tamto, pak zas tamto. A už jste někdy četli
knihu, jejíž 13. kapitola byla z důvodu přání hlavního hrdiny
nezveřejněna? Já teda ne, a vážně by mě zajímalo, co se v ní odehrálo!!!
Autor má ale dle mého vkusu moc pěkný
styl psaní. Ať už je to překladem, či ne, to jazykové schéma se mi strašně
líbilo.
Sakra, ať se snažím, jak se snažím,
Jackabyho mám v hlavě už několik dní a ne a ne ho pustit ven. Stále chci najít
nějaké logické odůvodnění toho, proč se mi zkrátka tak zamlouval – a ono
doslova a do písmene nepřichází. Ale asi to tak má být, protože víte co? Normálně
mě donutil Benedicta Cumberbatcha nějak skousnout – jdu sledovat Sherlocka,
dámy a pánové!
Jackaby / William Ritter/ Host / 2015
Žádné komentáře
Okomentovat