Může
mít někdo větší smůlu, než trpaslík, který se jmenuje Smůla?
Autor:
Bára
Zřejmě všichni znáte pohádku o Karkulce,
která se s košíkem plným dobrot vydala lesem za babičkou, po cestě potkala
vlka, s nímž si pak společně s babičkou užily své… Ovšem napadlo vás
někdy, že její příběh mohl být jiný? Že ne? Tak to se poohlédněte po knížce Velká smůla trpaslíka Smůly Ivy Geckové.
Myslím, že budete koukat!
Karkulka Červená bydlí Šlehačkové Lhotě,
a jak jistě tušíte, vydává se na cestu za babičkou. Po cestě se sice setká
s panem Vlkem, ale ne, aby ji mohl sežrat, nýbrž aby mu předala zásilku
z města (sezamové loupáky pekaře Zrníčka, vepřovou paštiku s mandlemi
řezníka Kolínka, medové koblížky cukrářky Sladké, a dokonce i Karkulčina
maminka přihodila bezinkový likér). Pan Vlk v této verzi totiž není žádný
strašák a zároveň není vůbec důležitou postavou (jak jsem zjistila, jeho příběh
čtenářům autorka předložila v předchozí knize Jak to bylo s panem Vlkem). Po cestě se Karkulka rozhodne, že
tentokrát půjde jinou cestou, a to kolem Trpasličích skal. A právě zde narazí
(jakože doslova) na trpaslíka Smůlu, který je sice moc hodný, ale jak jeho
jméno napovídá, má pekelnou smůlu. Vše mu padá, neustále se přimotává ostatním
do cesty, rozbíjí věci, do všeho naráží… No zkrátka, má skutečně obrovskou
smůlu. A právě s tím se mu Karkulka rozhodne pomoci, musí však přesvědčit
babičku, což nebude ten nejtěžší úkol…
„Pozóóór
tam dole! Padám!“ Karkulka uviděla, jak se ze skal cosi řítí, a jen tak tak
stačila uskočit stranou, když jí k nohám dopadlo něco malého.
(…)
„Dobrý
den, pane trpaslíku! Já jsem Karkulka Červená a jdu na návštěvu za babičkou. A
co vy tady děláte?“
„Já
tady kutám zlatý prášek. Jmenuji se Smůla,“ lehce se uklonil trpaslík.
„Smůla?
To je zvláštní jméno,“ podivila se Karkulka.
„To
bych řekl. Ale přesně mě vystihuje. Já mám totiž pořád smůlu,“ pohodil trpaslík
hlavou a zadíval se někam nahoru. A v tu chvíli se mu oči rozšířily hrůzou
a vykřikl: „Všechno na mě totiž padááááá!“ A než stačil cokoliv udělat,
najednou z nebe – tedy spíš Trpasličích skal – spadlo kladívko a uhodilo
ho přímo doprostřed čela.
Tohle je přesně ten typ knihy pro děti,
které již odrostly klasickým pohádkám, ale ještě mají rády pohádkový svět. Velká smůla trpaslíka Smůly je totiž
přesně na tomto pomezí – jsou v ní známé pohádkové postavy, trocha kouzel,
ale navíc jsou přidány moderní prvky z našeho světa, které jsou dětem
blízké, a třešničkou na dortu je spousta humoru.
Příběh je vystavěn na relativně
jednoduché zápletce, což je vzhledem k cílové kategorii čtenářů ideální –
děti se nebudou v příběhu ztrácet.
Velmi vydařená je i grafická úprava
knihy. O ilustrace, které skvěle doplňují text, se postarala Bára Buchalová.
Kniha neobsahuje jen ilustrace, každá stránka je v různém barevném
provedení, což bude dětskému oku lahodit.
Co mě malinko zarazilo, byla hutnost
textu – přišlo mi, že je ho kolikrát opravdu hodně na to, pro jak staré čtenáře
je kniha určena. Pokud bude dítě číst společně s rodiči, nebude to
problém, ale pokud bude číst samostatně, mohlo by to malého čtenáře možná
odradit.
Velká smůla trpaslíka Smůly je vtipná variace příběhu o Karkulce,
která určitě zaujme nejednoho čtenáře. Věřím, že pokud si knihu zvolí ke
společnému čtení dítě s rodičem, zažijí spolu velmi zábavné chvilky.
Žádné komentáře
Okomentovat