Když
nemůžeš, přidej!
Autor:
Bára
Posledním kouskem ze zásilky
z Knihozemě, na který se podíváme blíž, je kniha Vilma běží o život. Jedná se o vítězný rukopis literární soutěže
Albatrosu na téma „Když nemůžeš, přidej!“ Nadi Pažoutové. A upřímně, vůbec se
nedivím, že zvítězila, jedná se o naprostý skvost!
Vilma je nadějná běžkyně, které se
podaří kvalifikovat na běžecké závody v Africe, kde se bohužel ztratí
uprostřed džungle. Naštěstí se jí ujme domorodý chlapec Kauuva, který ji odvede
do jejich vesnice. Domorodci ji přijmou za svou a Vilma tak poznává jejich
způsob života, který je velmi odlišný od toho našeho. A i když si našla nové
kamarády a život v džungli se jí líbí, stýská se jí po domově a chce se
vrátit domů. Možná ale nebude jediná, kdo bude muset prales opustit, vesnici
totiž hrozí, že bude srovnána se zemí, aby ustoupila těžbě dřeva…
„Bylo
to tak strašně jiné než všechno, co jsem znala z domova. Džungle pro ně
byla domovem, byli v ní šťastní a v bezpečí. Každý den měli co jíst a
pít. Stačilo vyjít do lesa a vzít si to tam. Nepotřebovali peníze, jen museli
vědět, jak na to, a svému lesu neubližovat.
(…)
Byli
pořád spolu a to se mi moc líbilo. Nikdo nebyl sám.“
Dámy a pánové, tohle byla naprostá
pecka! Po knize jsem sáhla bez jakýchkoli očekávání, snad jsem ani nečetla
anotaci, šla jsem prvoplánově po ilustracích Tomski a Polanski, které prostě
miluju. O to větší překvapení mě čekalo, když jsem se do knihy začetla.
Nechci se příliš pozastavovat u
zpracování knihy. Nechápejte mě špatně – kniha je povedená i po této stránce –
je čtivá, text odsýpá, a i když jí místy chyběla akce, vůbec to nevadilo,
protože právě v těchto pasážích nabízí něco mnohem víc, a to neuvěřitelně
silné myšlenky.
A přesně to je to, co dělá tuhle knihu
výjimečnou. Skrze příběh ztracené Vilmy poznáváme život domorodých obyvatel
v Africe. Autorka dětem ukazuje, jak odlišné životy žijeme my v „moderním“
světě a původní obyvatelé Afriky. Nastavuje nám zrcadlo. Zrcadlo našeho mnohdy
sobeckého chování, protože nutně potřebujeme spoustu zbytečných věcí. Zároveň dětem
nenásilnou formou ukazuje, jak se chováme k životnímu prostředí, které
ničíme právě kvůli těmto zbytečnostem.
„Všechno
dřevo, nerostné bohatství i zemědělské plodiny, kvůli kterým se prales kácí,
musí někdo koupit. Lidé, kteří žijí a pracují v Africe a v jiných
podobných zemích, jsou příliš chudí na to, aby si je mohli dovolit, takže to
musíme být my, obyvatelé Evropy, kdo je kupujeme. Dokud budeme utrácet peníze
za věci, které pocházejí z pralesa, bude pořád důvod ho ničit. Takže asi jediným způsobem, jak bojovat proti
lidské hlouposti, je mít dostatek informací o věcech, co kupujeme.“
Myslím, že obzvlášť v dnešní době
jsou takovéto texty důležité. Obzvlášť u dětí. Je důležité, aby si nová
generace uvědomovala, že je budoucnost naší planety v jejích rukou.
A navíc kniha potěší i vaše oko,
uznejte, není to nádhera? Ilustrace Tomski a Polanski nikdy nezklamou.
Žádné komentáře
Okomentovat