Fantom
opery trochu jinak
Autor:
Olivka
Rune je talentovaná operní zpěvačka. Svůj
nádherný hlas však nevnímá jako dar, ale spíše jako prokletí. Její matka ovšem
na nějaké povídačky o prokletích nevěří a je si jistá, že za Runiny stavy může
pouze její silná tréma. Proto jí přihlásí na prestižní konzervatoř Krverůž ve
Francii, o které se proslýchá, že v ní žije proslulý Fantom opery. Rune
však není, jak to už to u náctiletých YA hrdinek bývá, z této tajemné a
strašidelné školy vůbec nadšená. Brzy navíc začne zjišťovat, že povídačky o
Fantomovi jsou pravdivé, a ona sama se stává hrdinkou dost děsivého příběhu.
Krverůž je,
jak už určitě tušíte, retelling známé knihy od Gastona Lerouxe - Fantom opery. Dobrovolně se přiznám, že jsem
tuto knihu nikdy nečetla a ani jsem neviděla známý muzikál. Požitku z této
knihy mi to ale určitě neubralo.
Anita Grace Howardová do knihy zakomponovala vše,
co se očekávalo: tajemnost, napětí, prokletí, pohnuté osudy, temnou minulost i
romantiku. Bohužel mi to všechno dohromady přišlo trošku jako klišé a fantom
opery společně s energetickými upíry mi přišel až moc překombinovaný. Navíc
jsem měla pocit, že Runiny reakce někdy nebyly dost věrohodné. Kdybych já ze
dne na den odhalila svůj původ, určitě bych nereagovala tak klidně. Postava
Rune se mi přesto moc líbila a ocenila jsem, že v knize byly i kapitoly
psané z pohledu Trna, kterého jsem si od začátku zamilovala. Vůbec
nejlepší ale bylo to, že v knize konečně nebyl žádný milostný trojúhelník
a děj se odehrával ve Francii, což jsem jako známý frankofil velmi ocenila.
Krverůž
byla úžasná kniha, ale v porovnání s mou oblíbenou sérii Šepotání trochu pokulhává. Je to možná i
tím, že téma Alenky v říši divů je mi o dost bližší než Fantom opery. Každopádně mi v Krverůži něco chybělo, i když nějak nejsem schopná přesně určit co.
Určitě, ale nemůžu popřít, že by Anita Grace
Howardová nepsala čtivě. I přes to, že jsem teď měla spoustu starostí a
povinností se školou a čas na čtení se tak hledal těžce, jsem knihu přečetla za
týden. A i když to tak z mé recenze možná stoprocentně nevyznívá, knihu
všem doporučuji. Hlavně pro ty, co milují Šepotání,
je to prostě must have.
P.S: Pamatujete si, jak jsem v reportáži
z Humbooku psala, že A. G. Howardová píše nový retelling o princezně na
hrášku? Nevím jak vy, ale já už se nemůžu dočkat.
P.P.S: V poslední době jsem si všimla,
že na internetu koluje 50 věcí, které mě napadly při čtení Krverůže, a mě napadlo udělat něco podobného, ale ve zkrácené
verzi…. Tak tedy, 10 věcí, které mě napadly při čtení Krverůže:
1. Jupí konečně nějaká kniha, která se
odehrává ve Francii!
2. Jak to, že nerozumím už prvnímu slovu
v první kapitole? Ouvertura?
3. Kéž bych taky uměla zpívat, to byl vždycky
můj sen.
4. Hrabě Saint Germain? Má něco společného
se Saint Germainem ze série Rudá jako rubín?
5. Ha! Už je to tady podivný zahradník
s měděnýma očima. To ještě bude akční.
6. Super. Jsou tady i kapitoly z pohledu
Trna.
7. Slunka Somersová? Pěkně potrhlý jméno.
8. Konečně se dozvím něco z minulosti
postav!
9. Ještě, že nemám takovouhle babičku.
10. Jsem jediná kdo ani na konci nepochopil
polovinu spojitostí s fantomem?
Děkujeme společnosti Albatros
Media a.s. za poskytnutí recenzního výtisku.
Žádné komentáře
Okomentovat