Krev
spojuje i rozděluje.
Autor:
Míša
Druhý díl fantasy trilogie je venku. Pokud jste
četli Krvavý lístek, tento díl si
nemůžete nechat ujít. Pokud vás první díl uchvátil jako mě, vydejte se se mnou
na další dobrodružnou cestu s princeznou Aurélií.
První díl nás upoutal svým popisem: „Nejsilnější
kouzla vyžadují největší oběti“. I druhý díl nás oslovuje svou obálkou a tentokrát
jiným výrokem: „Krev spojuje i rozděluje“. A protože se jedná o princeznu
Aurélii, která využívá krvavou magii, je tento výrok naprosto vystihující pro
tento příběh. Možná vám to z počátku nic neřekne, ale postupem času, když
se začtete do děje, zjistíte, jak je tato definice pro tento díl výstižná.
Princezna Aurélie se má zúčastnit důležitého
ceremoniálu, korunovace svého bratra Konráda. I když je mu pouhých osm let,
musí převzít vládu nad Renaltem. Nebude na to však sám. Jeho poručníkem se
stane Fredrick Greythorne. Během korunovace však dojde k převratu a
princezna musí utéct. Opět se dostává na scénu Tribunál, proti kterému se
Aurélie vydává bojovat. Musí ujít dlouhou cestu, během které ji čekají milá i
nemilá (někdy až šokující) překvapení.
Tak jako první díl, i druhý je psán v ichformě,
vypráví jej sama Aurélie. Mám ráda příběhy, které jsou takto psány, protože se
dokážu více vcítit a ztotožnit s hlavní postavou. Obzvlášť zde, kde je hlavní
hrdinka žena.
Na začátku princezna hodně vzpomíná na svého
snoubence, kterého ztratila v prvním díle. Pokud jste jej nečetli, možná
se v některých pasážích budete ztrácet, protože jim spisovatelka věnovala
dost prostoru.
Objevují se zde postavy známé, ale i nové. Zaujala
mě Rozeta, přezdívaná děti požírající čarodějka z Ebonwildeského lesa. Je
nebojácná a co více, dokáže se proměnit v lišku. Nejméně sympatická mi
byla postava Isobel Arceneauxové. Vždy, když se objevila pasáž, ve které se
vyskytovala, chtěla jsem ji mít rychle přečtenou. Cítila jsem vůči ní jistou
nenávist. Na druhou stranu to byla osoba, která si toho v životě dost
prožila.
Celkově autorka věnovala hodně prostoru
vysvětlováním a vyprávěním životních příběhů knižních postav. Musím říct, že
vše bylo dokonale promyšlené, mělo to hlavu i patu. Už dlouho jsem nečetla
knihu, kde by autorka měla tak dokonalou představu o životech svých postav.
Byla jsem místy překvapena, do jaké hloubky se spisovatelka zamyslela. Neobyčejně
zajímavá byla v této knize i slovní zásoba. Některé slovní obraty by
v této knize pro děti a mládež nemusely být, ale nevyskytuje se jich zde
moc. Pokud se nebojíte krve a máte rádi dobrodružství a promyšlený děj, je
kniha pro vás správná volba.
Přesto, že Krvavý lístek měl ukončený děj, Temný kvítek
na něj krásně navazoval. Nedokázala jsem si představit, co bude následovat,
když je vše vyřešeno, ale opak je pravdou. Těším se na další díl této chystané
trilogie. Věřím, že mě autorka znovu
překvapí a já jej opět budu číst jedním dechem.
Temný kvítek / C. Smith / Fragment / 2020
Děkujeme společnosti Albatros Media a.s. za poskytnutí recenzního výtisku.
Žádné komentáře
Okomentovat