Krásný
příběh pro oko, slabší pro ucho…
Autor: Bára
Už
se vám někdy stalo, že jste se do knihy zamilovali na první pohled? Nádherné
ilustrace, které si musíte neustále prohlížet, vás vábí a už se zkrátka
nemůžete dočkat, až se do knihy pustíte. A pak čtete a čtete a nic. Příběh
s vámi prostě nic nedělá a ve vás se pomalu rozlévá pocit zklamání… A
přesně tohle se mi stalo s knihou Deník tajemné expedice.
Deník tajemné expedice tvoří dvě dějové linky - ta první je
obsah deníku, tedy popis výzkumné expedice do neznámé krajiny, ta druhá je
ukrytá v grafickém zpracování knihy, tedy příběh chlapce vydávajícího se po
stopách onoho deníku, který mu byl předán.
Začnu tím, co
mě nadchlo, a to grafické zpracování knihy (tedy linie chlapce). Něco tak
nádherného jsem už dlouho neviděla, smekám klobouk před ilustrátorkou Kateřinou
Kratochvílovou. Listovat knihou a prohlížet si ilustrace bych mohla od rána do
večera (ano, až tak jsem byla nadšená).
Ovšem když
říkám A, musím dodat i B. Samotný příběh, tedy obsah deníku, už tak skvělý
není. Obsahově sice má potenciál, obávám se však, že nebyl příliš využit. V
příběhu jsem postrádala napětí, vypravěč mě bohužel nedokázal vtáhnout do děje.
Celé jsem to tak nějak prolistovala a najednou byl konec - a já si říkám, to je
všechno? To jako vážně?! Kde je nějaká pointa? Kde je něco, co mi měl příběh
předat?
Nerada to
říkám, ale tohle pro mě bylo velmi nudné čtení zabalené do nádherného
grafického kabátku, bohužel. Možná kdyby byl celý příběh podán jako grafický
román, sedl by mi lépe. Anebo také ne, třeba to není příběh pro mne.
Deník tajemné expedice / Kryštof Kratochvíl / Fragmanet / 2021
Děkujeme společnosti Albatros Media a.s. za poskytnutí recenzního výtisku.
Žádné komentáře
Okomentovat