Poseroutka
očima Rowleyho Jeffersona.
Autor:
Honza
Asi není nikdo, kdo by neznal Grega
Heffleyho, alias malého poseroutku. Jeho deníky se staly doslova fenoménem a ve
škole neznám nikoho, kdo by nepřečetl alespoň jeden díl. Není se čemu divit,
jeho zápisky jsou vtipné a spousta z nás se alespoň v jedné historce
pozná. A co je povzbuzující – deníky jsou vhodné i pro nečtenáře, protože
obsahují poměrně málo textu a spoustu obrázků. Ale po třinácti dílech si asi
autor, Jeff Kinney, řekl, že je čas na změnu, a rozhodl se zaměřit na jednoho
z Gregových kamarádů, Rowleyho.
„Jmenuju
se Rowley Jefferson a tohle je moje knížka. Píšu si teď deníček stejně jako můj
kamarád Greg. Moje knížka se jmenuje Deník báječného
kamaráda. Protože to o mně vždycky říká
můj táta.“
Rowley Jefferson, Gregův nejlepší
kamarád, se rozhodl psát svůj vlastní deník, což se ale Gregovi vůbec nelíbí.
Obviňuje ho, že mu ukradl jeho nápad a zažaluje ho za to. Pak ale přijde
s nápadem, že by mohl napsat jeho autobiografii, protože jednou bude Greg slavný
a bohatý a každý bude chtít znát jeho životopis, takže na tom vlastně vydělají
oba. Rowley s nápadem souhlasí a my tak máme možnost poznat Grega
z trochu jiného úhlu.
Moji
rodiče občas říkají věci z kterých mám pocit že si o Gregovi nemyslí to co
já… „Nemáme Grega rádi!“
Zpracování Rowleyho deníku je obdobné
jako to Gregovo. Poměrně málo textu, takže si opět přijdou na své i ti, kteří
příliš nefandí dlouhým textům. Podobné jsou i malůvky, jen Rowley nekreslí
nosy. A v textu nepíše čárky (to mi, přiznám se, trochu vadilo).
Co mě ale trochu překvapilo, byl samotný
příběh. Čekal jsem více Rowleyho, méně Grega, ale opak byl pravdou. Většina
zápisků se točila jen kolem Grega, což se dalo čekat, když je Rowley jeho
nejlepší kamarád, ale přeci jen jsem čekal trochu víc. Navíc je zde Greg vykreslen
jako fakticky otravný týpek. A to nepřeháním. Místy mi opravdu lezl neskutečně
na nervy a nechápal jsem, proč se s ním Rowley vůbec baví, takže mě kvůli
tomu štval vlastně i Rowley.
Od Deníku báječného kamaráda jsem čekal
prostě něco jiného. Není to špatné, opět je kniha plná vtipných hlášek, ale
nebylo to ono. Pokud tedy do téhle knihy půjdete s tím, že to bude něco
jako poseroutka, budete možná trochu zklamaní. Proto vám radím, berte knihu
jako doplněk ke Gregovým deníkům, který vám o něm prozradí věci, které by na
sebe přeci sám nepráskl.
Žádné komentáře
Okomentovat