Má chudinka Jane

Jana Eyrová trochu jinak. Vtipněji.

Autor: Bára

Trojice autorek Cynthia Handová, Brodi Ashtonová a Jodi Meadowsová se rozhodla mírně (místy trochu víc než mírně) poupravit osudy některých známých Janiček. V prvním dílu Má lady Jane si dámy vzaly na paškál Janu Grayovou a ukázaly nám tak alternativní dějiny Anglie (čili tak, jak se podle nich měly odehrát). V knize Má chudinka Jane se podívaly na zoubek Janě Eyrové a přepracovaly tak jedno z nejvýznamnějších děl anglické literatury.

„Pro všechny, kdo se někdy zamiloval do nesprávného člověka. Ačkoli souhlasíme, že pan Darcy na papíře vypadá dobře…. A v mokré košili taky.

A pro Anglii (zase). Fakt se moc omlouváme za to, co se právě chystáme udělat vaší literatuře.“

Už z věnování vám musí být jasné, že tyhle dámy májí opravdu velký smysl pro humor (tedy pokud vám tento styl humoru sedí). Nebojí se ničeho, a proto nám tentokrát předloží příběh o Janě Eyrové a Charlotte Brönteové, ovšem, jak autorky tvrdí, v jeho pravdivé a nezidealizované verzi. 

Heidi, děvčátko z hor

Příběh o děvčátku Heidi je milým pohlazením po duši.

Autor: Bára

Jak už jsem zmiňovala u knihy Jakub a dvě stě dědečků, nakladatelství Albatros letos oslavilo 70 let a právě k této příležitosti byla na trh uvedena retro kolekce Cesta časem s Albatrosem, která přináší osm nejvýraznějších titulů tohoto období. Kromě již zmiňovaného Jakuba a dvě stě dědečků vyšla například Holčička a déšť, Hádej, hádej, hadači, encyklopedie Už vím proč anebo nesmrtelná klasika milovaná nejen českými dětmi, Heidi, děvčátko z hor.

Příběh děvčátka jménem Heidi začíná ve chvíli, kdy ji Běta, teta, která se o ni starala od prvního roku života, kdy jí zemřeli oba rodiče, veze do hor k dědečkovi Konrádovi, kde má v plánu ji nechat, aby mohla přijmout novou práci. Dědeček má však pověst morouse. Před Heidi tak stojí výzva v podobě dědečka a nového života v horách, které se postaví s bezprostředností sobě vlastní. 

Catwoman: Zlodějka duší

Když netopýr není doma, kočky mají pré

Autor: Markét

Když jsem poprvé uviděla obal knihy Catwoman: Zlodějka duší hned jsem věděla, že to bude něco zajímavého, ale knihy se nemají soudit podle obalu, že? Tady se to ale vyplatilo. Knížka je skvělá nejen obalem, ale i obsahem. Není ani zapotřebí číst předešlé díly.  Jak už jsem tedy řekla, vybrala jsem si ji proto, že mě prostě zaujala po grafické stránce. Nikdy jsem nebyla velkou fanynkou padouchů, superhrdinů a podobných příběhů, ale tohle jsem chtěla zkrátka zkusit.

„Bojovala jsi za mě, i když by to nikdo jiný neudělal. Bojovala jsi a já tě mám ráda.“

Hlavní hrdinkou našeho příběhu je Selina Kyleová. Selina měla těžké dětství - musela se starat o svou mladší sestru Maggie, která je vážně nemocná, jejich matka na ně kašle a Selinin otec možná ani neví, že existují. Selina se proto rozhodla dát na stranu zločinu. Ale měla k tomu důvod.  

V sedmnácti Selinu přijali do Ligy vrahů, kde ji naučili, jak být správná a vytrvalá bojovnice. Za dva roky ji pustili a ona se rozhodla, že se vydá do svého rodného města, Gotham City, pod jménem Holly Vanderheesová, kde začne svou padoušskou kariéru. Je to ale opravdu zločin, když tyto činy děláte proto, abyste pomohli někomu jinému? 

Jakub a dvě stě dědečků

Kouzelné pohádky Miloše Macourka

Autor: Bára

Nakladatelství Albatros letos oslavilo 70 let a za dobu své existence vydalo více než deset tisíc publikací. A právě ku příležitosti tohoto výročí uvádí Albatros na trh retro kolekci Cesta časem s Albatrosem, která přináší osm nejvýraznějších titulů. A jedním z nich je kniha pohádek Miloše Macourka Jakub a dvě stě dědečků.

Troufám si tvrdit, že s dílem Miloše Macourka se každý z nás ve svém životě setkal. Nebo je mezi námi snad někdo, kdo v životě neslyšel o žácích z 3.B Machovi a Šebestové? Kdo neviděl Dívku na koštěti? Věřím, že ne.

Macourkovi pohádky jsou oblíbené zejména pro jejich hravost a fantazii. A přesně to je dominantou pohádek Jakub a dvě stě dědečků. Pohádková sbírka obsahuje 17 kratších pohádek, které jsou o běžných věcech okolo nás, ale jejichž řešení už tak obvyklé není. 

Hračkář

O něco méně zdařilé pokračování bestsellerového hitu Šelma

Autor: Baru

První díl nové série Naturalista, vydávané nakladatelstvím Kalibr, nesoucí název Šelma, pobořil mnoho žebříčků nejprodávanějších knih i žebříčků co se nejčtenějších thrillerů loňského podzimu týče. Slibované pokračování s názvem Hračkář, které se na pulty knihkupectví dostalo letos v dubnu, si tak pravděpodobně nenechal ujít nikdo, kdo se již v minulosti s podivínským, geniálním a tak trochu asociálním doktorem Theo Crayem setkal. Nový typ jakési „chemie“ a atmosféry, netradiční hlavní hrdina, dějově propracovaná a neuvěřitelně skvěle podaná detektivka. To vše nám nabízel jeden z nejprodávanějších thrillerů loňského roku. Co ale ve skutečnosti přineslo jeho pokračování? Je Hračkář obsahově i literárně stejně kvalitní jako jeho debutový předchůdce? Opravdu ráda bych řekla, že ano, jelikož Šelma mne ohromila natolik, že se stala tak trochu mou thrillerovou „platonickou láskou“, na kterou budu ještě dlouho a ráda vzpomínat. Bohužel, dle mého názoru pokračování nesahá prvnímu dílu ani po kotníky.

Theo Cray, doktor biologie a dnes již také uznávaný detektivní vyšetřovatel, se ve vzpomínkách stále vrací k případu Šelmy z Montanských lesů. Plácá se životem, pracuje pro tajnou organizaci, ale jeho skutečnou pozornost ani jeden ze stovek nabízených případů neupoutá. Pak ale na zápraží uvidí postávat černošského muže se zelenýma očima. Příběh jeho ztraceného syna ho nevysvětlitelně pohltí natolik, že se po několika měsících se skutečnou vervou opět pustí do práce. A tak začíná Crayův další velký případ, tentokráte odehrávající se ne v lesích, nýbrž napříč celou Amerikou, poháněný dětskou legendou o Hračkáři…

Chemie a magie autora Andrewa Mayna, nejen debutového a talentovaného spisovatele, ale především legendárního kouzelníka, již v Hračkáři ztrácí své kouzlo. Dějově je román poměrně obsáhlý a propracovaný, ale co do čtivosti velice nezdařený. Hračkář je prošpikován odbornými biologickými a technologickými popisy a jakákoli atmosféra, i přes velice atraktivní a hrůzostrašný námět, tu prostě chybí. 

SOUTĚŽ

Soutěž o HUMBLOK

Ve spolupráci s Albatros Media, a.s., jsme pro vás připravili soutěž o tento nádherný HUMBLOK. Soutěžíme na našem instagramu Pod lavicí.

A jaké jsou podmínky soutěže? Naprosto jednoduché!

-      Sledujte náš profil na IG

-      Osrdíčkujte soutěžní fotku na našem IG profilu (za sdílení budeme rádi)

-      Do komentářů pod fotku označte kamaráda/kamarády, kteří by Humblok také ocenili

-      Držte si palce

Soutěž končí v pátek 3. května 2019 v 18.00 hod., kdy vylosujeme vítěze (bude zveřejněn na IG profilu).

Soutěž je pro všechny s doručovací adresou v ČR.

Držíme vám palce!

Děkujeme společnosti Albatros Media, a.s., za poskytnutí Humbloku do soutěže.

Zrada vítězů

Zrada má mnoho podob.

Autor: Terka

Když se mi loni dostala do ruky kniha Kletba vítězů, věděla jsem, že tohle bude láska (a to nejen díky těm božím obálkám). A taky, že jo! Okamžitě jsem se do příběhu zamilovala. Je to sice klasická YA, ale i tak je jiná. Pracuje totiž s motivem otroctví z pohledu otrokáře, ukazuje, jak křehká může být hranice mezi otroky a otrokáři, jak je snadné spadnou z vrcholu společenského žebříčku na úplné dno. No, co vám budu povídat, byla jsem z knihy úplně hotová a nemohla jsem se dočkat pokračování – Zrady vítězů.

Zrada vítězů v podstatě navazuje na první díl tam, kde jsme skončili. Kestrel se zavázala ke sňatku se synem císaře, aby zajistila (do určité míry) svobodu herranskému lidu. A když už se ocitá v takovéto situaci, hodlá svého nového postavení využít – bez Arinova vědomí se stává informátorkou herranského ministra. Ovšem postupem času se lži a intriky, které Kestrel střádá, začnou vymykat kontrole…

„Vezmi si ho, ale tajně buď má.“

Zrada vítězů je v něčem stejná jako první díl, ale také se od něj dost liší. Autorka si udržela svižnost psaní a neuvěřitelnou čtivost, zbytečně se nezamotává do rozvleklých popisů a stránky vám skutečně doslova utíkají pod rukama. Na druhou stranu je v příběhu tentokrát méně akce. Příběh je plný intrik, lží a politického pletichaření, to ovšem neznamená, že by mě to nebavilo. Bylo zkrátka jiné. 

Nikdynoc

Nikdy neustupuj. Nikdy se neboj. Nikdy nezapomeň.

Autor: Bára

V podstatě neplánovaně se mi díky spolupráci s Albatros Media dostalo do rukou reading copy knihy Nikdynoc autora Jaye Kristoffa, spoluautora známé série Illuminae. Samozřejmě se ke mně dostaly nějaké ty zákulisní informace, že by se mělo jednat o docela drsnou fantasy, což mě zaujalo. Co mě ale zaujalo daleko více, bylo pozdvižení ohledně vhodnosti pro mladší čtenáře, které kniha vyvolala u některých knižních blogerek. Od přírody jsem holka zvědavá, takže jsem se do čtení ihned pustila, abych zjistila, co je na knize tak „pobuřující“.

Mia Corverová, dcera popraveného zrádce, nastupuje do učení k Rudé církvi, spolku obávaných vrahů. Chce se naučit vše, co jí pomůže na cestě k plánové pomstě – chce totiž zabít muže, kteří stáli za popravou jejího otce. Učí se spoustě dovedností, které se jí jako budoucí vražedkyni budou hodit – boj se zbraněmi, práce s jedy, umění svádění, kapsářství. Ovšem, jak to tak vypadá, ani nejobávanější spolek vrahů není imunní proti spiknutí…

„Čím jasnější světlo, tím tmavší stín.“

Nikdynoc je opravdu osobitá svým zpracováním. Už jen svět, který Jay Kristoff vytvořil, působí originálně – vytvořil celou historii, božstvo a vůbec fungování nového univerza. Mám pocit, že na takovýto svět jsem ještě nenarazila. K tomu, aby vás autor postupně seznámil s novým univerzem a zároveň nezahlušil tunou nových informací, využívá poznámky pod čarou. Zároveň skrz tyto poznámky komunikuje se čtenáři a často vtipně komentuje samotné dění v příběhu. A to se musí Jayi Kristoffovi fakt nechat - má skvělý smysl pro humor (jeho ironické poznámky mě neskutečně bavily). 

Mortina a přízračný kamarád

Mortině se zapalují lýtka.

Autor: Bára

Troufám si tvrdit, že mezi fanoušky a čtenáři dětské literatury snad není nikdo, kdo by neznal holčičku strašidlo Mortinu italské ilustrátorky Barbary Cantini. V našem malém knižním rybníčku vyšly již dva díly (Mortina, Mortina a protivný bratranec) pod křídly nakladatelství Egmont a nutno říct, že obě knihy drží laťku hodně vysoko. Není se tedy čemu divit, že spousta z nás nedočkavě očekávala vydání třetího pokračování!

Mortina si během svých předchozích dobrodružství našla lidské kamarády, zahrála na detektiva, aby našla ztracenou tetičku Neboženku, a tentokrát si dá za úkol zjistit, kdo je přízračný kluk, který se objevil u nich ve vile Rozvalince v předvečer Předminulého Silvestru. Chlapec totiž vypadá jako duch, ale vůbec netuší, odkud se vzal, ani jak se jmenuje. Mortina se proto rozhodne mu pomoct a začne pátrat po tom, kdo je její nový kamarád. A nebude to jen tak, je jí totiž náramně sympatický….

Mortina a přízračný kamarád rozhodně nepokulhává za předchozími díly – stále má nápad, šmrnc, vtip a skvěle si hraje se slovy a dokonalými ilustracemi. I když bychom možná čekali, že v ilustracích neobjevíme nic nového, opak je pravdou. Stále se bavíme u nových nenápadných popisků typu šipka k netopýrovi se slovy „Ticháček možná zmrznul“, anebo když tetička Neboženka připravuje koláč se shnilým salátem podle knihy 100 nápadů na Předminulý Silvestr, sem tam nějaké popisek k fotce na zdi…. To se zkrátka musí pobavit i dospělý čtenář. Autorka také skvěle pracuje se slovy a humerem - situace, kdy Mortina tajně utíká z domu, a aby nezpůsobila příliš velký hluk, rozhodne se seskočit „kousek po kousku“, a to doslova, mě rozesmála nahlas.