Dogman

Komiks o Pesopánovi, který potřeboval hrdinštější jméno – Dogman.

Autor: Bára

Abych byla upřímná, od Dogmana jsem toho příliš nečekala – líbila se mi obálka (ano, u dětských knih jsem velmi povrchní a často vybírám podle toho, jak lahodí mému oku) a navíc jsem byla zvědavá na celkové zpracování komiksu. A musím konstatovat, že jsem byla mile překvapená!

Dogman je obranář zákona, silný, chytrý, se srdcem na pravém místě, a navíc je součástí policejního sboru. Se svým šéfem sice příliš nevychází, ale všichni vědí, že když nikdo není schopen vyřešit nějaký případ, je to právě Dogman, kdo si se zapeklitým případem poradí. Obzvlášť, když za ním stojí kočičí padouch Péťa.

„Strážník Králíček je drsoň… ale místo mozku má ovar. Pes Lojza má chytrou hlavu… ale tělo je jeho slabina!

Ale co když budou pracovat společně, pane?

Hmm, to by mohl být problém.“

Dogman je komiks primárně určený pro děti od sedmi let, proto je potřeba k němu i takto přistupovat. Barevné kresby jsou sice velmi jednoduché, ale i tak mají něco do sebe a budou vás bavit. Je to přesně ten typ kreseb, které do dětského komiksu patří.

Co se týče příběhu, je znát, že je určen dětem, nečekejte od něj tedy složitě rozvětvený příběh se spletitými odbočkami. Zápletky jsou jednoduché, přímočaré, v nichž vždy dobro vítězí nad zlem. Příběhy Dogmana jsou ztřeštěné, zábavné a budou bavit nejen děti, ale i jejich rodiče.

Autor zároveň vtipně komunikuje se čtenářem, ať už tím, že mu pomocí komiksu vysvětluje, jak kniha Dogman vznikla (v průběhu příběhu pak dále k této historii zábavně odkazuje), či tím, že autor nabádá čtenáře k rozpohybování obrázků (ano, i já jsem jako blázen rozhýbávala stránky a přidávala na žádost autora zajímavé zvukové efekty….).

Komu je tedy komiks Dogman určen? Samozřejmě dětem. Ideálně těm, které se čtením teprve začínají, nebo s ním již začaly, ale stále si nejsou schopny poradit s delšími texty. Ale myslím, že bát se ho nemusí ani starší čtenáři, které bude bavit množství hlášek a narážek.

Každopádně smát se u něj budou určitě všichni.

Dogman / Dav Pilkey / Pikola / 2019

Děkujeme společnosti Euromedia Group, a.s., za poskytnutí recenzního výtisku.

Alchymistova šifra: Temná kletba

Alchymistova šifra potřetí, tentokrát okořeněná řádem templářů.

Autor: Bára

Kdyby se mě někdo zeptal, co aktuálně považuji za to nejlepší v kategorii middle grade, určitě bych okamžitě odpověděla – série Alchymistova šifra. Má totiž všechno, co má mít – dobrodružství, napětí, tajemství, záhady. Temná kletba je již třetím dílem této série a musím říct, že laťku si Kevin Sands stále drží, ba co víc – troufám si tvrdit, že se jedná o nejpovedenější knihu série.

V příběhu pokračujeme přesně tam, kde jsme naposledy skončili. Londýn ještě není zcela bezpečný, mor sice již ustupuje, přesto je královský dvůr stále ukrytý v Oxfordu. A právě zde se ocitá Christopher s Tomem. Jsou pozváni králem, který jim chce poděkovat za jejich odvahu a činy. No, a jak už jsme si mohli všimnout, kolem Chrise se vždy něco děje a nejinak tomu je i tentokrát. Náhodou se připlete do cesty vrahovi, který bohužel uniká, ovšem zanechává za sebou stopy, které vedou do Paříže. A můžete hádat, kdo je asi vyslán, aby všem záhadám přišel na kloub? Ano, není to příliš těžké uhodnout – náš oblíbený trojlístek, Christopher, Tom a Sally. 

Krejčí z Osvětimi

Od šití nacistických uniforem až po obleky amerických prezidentů

Autor: Baru

Autobiografie Martina Greenfielda, jednoho z nejlepších a nejúspěšnějších krejčích všech dob, je další z mnoha titulů spadajících pod válečný žánr, leč je to, jak později prozradím, velice zavádějící. Jméno Martin Greenfield českým čtenářům pravděpodobně mnoho neříká, za velkou louží ale vůbec není cizí. Muž, který se narodil v roce 1928 v obci Pavlovo, tehdy ještě ležící na území Československa, dnes Ukrajiny, se rozhodl sepsat dílo, které nás provede od šťastného idylického dětství v Podkarpatské Rusi přes dva nejkrutější koncentrační tábory až na červený hollywoodský koberec a do Bílého domu.

Název knihy, Krejčí z Osvětimi, stejně jako její anotace, určitě v každém čtenáři evokuje příběh z válečného prostředí. Bohužel, tento dojem je velice klamivý a mne samotnou trošičku zklamalo, že je takto kniha prezentována. Válečnému tématu se totiž věnuje jen opravdu hodně zběžně, ani ne čtvrtinu knihy. Plynule na ni pak navazuje téměř sto padesát stran popisů vývoje autorova osobního života v profesní rovině – jeho útěk do Ameriky, střídání prací, začleňování se do obyčejného života, prosté životní kroky, postupné, leč velmi pomalé budování jeho firmy a v neposlední řadě - na několika desítek stranách rozložený, s každým jménem trochu ztrácející mou pozornost, seznam mnoha slavných osobností, amerických prezidentů či filmových a hudebních hvězd, které sám autor oblékal. Mnohem příhodnější název pro tuto knihu by podle mne byl Martin Greenfield Clothiers. Kniha totiž skutečně pojednává výhradně o jeho firmě, jejím vzniku a vývoji. Nicméně berme to tak, že příběh opravdu začíná v Osvětimi – kde teprve náctiletý, vlastním jménem Max Grünfeld, zašívá první nacistickou uniformu. 

Absolutní miláček

Dílo, jehož obsah budete vstřebávat ještě dlouho po dočtení – to je Absolutní miláček

Autor: Baru

Bestseller New York Times, Kniha roku podle Amazonu i USA Today, nejdůležitější kniha roku podle The Washington Post a především více než rok a půl očekávané dílo tady u nás. Absolutní miláček teprve třicetiletého amerického debutanta Gabriela Tallenta se dle ocenění a zahraničních recenzí zdál být něčím, co by letos na jaře nebylo radno přehlédnout. Kniha v únoru vydaná nakladatelstvím Odeon v rámci edice Světová knihovna, která je vydávána již od roku 2000, pojednává o perverzním týrání, konci světa a lásce v mnoha až neuvěřitelných podobách a je zpovědí čtrnáctileté dívky Turle, se kterou není radno si zahrávat.

Ocitáme se v malém zapadlém americkém městečku v severní Kalifornii. Na jeho okraji, na palouku u zapadlého lesa, stojí polorozpadlá, plísní prolezlá chata. Zde vyrůstá, izolovaná od světa, čtrnáctiletá dívenka s hustými plavými vlasy, zapadlýma bledýma očima, mozoly na dlaních a ztvrdlými chodidly. Je schopná ujít denně desítky kilometrů, lozit po skalách, orientovat se v prostoru a především sama přežít v kruté kalifornské divočině. Turtle, vlastním jménem Julie, ale po smrti své matky vyrostla z hravé, zvídavé dívenky v těžkou asociálku s neschopností chápat či komunikovat s normálními lidmi, navíc je neobvykle přímočará. Její otec, na první pohled charismatický hromotluk a ve společnosti poměrně uznávaný Martin, je psychicky narušený tyranský psychopat. Svou dceru vychovává v očekávání konce světa: učí ji střílet, splynout s přírodou, přežít bez pomoci jakýchkoli pomůcek v divočině, jíst jen to nejzákladnější. Je abnormálním příkladem pedanta, který je ale ve své podstatě nedbalý a nedokáže si po sobě ani uklidit, člověkem, který má za všech okolností pravdu, a majetnickým, mentálně narušeným, ale ve své podstatě velice vzdělaným člověkem, jež v knize odkazuje na mnoho celosvětově proslulých literárních děl. Turtle je jím po několik let znásilňována, nepřiměřeně fyzicky trestána a denně psychicky ponižována.

Absolutní miláček je vyobrazením vztahu mezi těmito dvěma naprosto nepochopitelnými, ale ve své podstatě charakterově úplně stejnými osobnostmi. Turle, přestože není nijak empaticky ani intelektuálně zdatná, si pomalu začíná uvědomovat, že vztah mezi ní a jejím otcem není normálním a vymanit se z jeho spárů bude těžké. Její otec Martin je zde vyobrazen jako schizofrenik; v jednu chvíli svou dceru miluje a dokázal by pro ni obětovat cokoli, v druhou ji mlátí železnou tyčí až do němoty. Oba se navzájem milují brutálním, neuvěřitelným způsobem, a přestože Turtle ví, že by měla utéci dříve, než bude pozdě, svého otce v čiré postatě miluje a odříznuta od lidí je na něm po sociální stránce závislá, na přežití sama je ale paradoxně úplně připravená.

Téměř čtyřistapadesátistránkový svazek se veze na vlně přídavných jmen, popisů krajin a v neposledním případě detailním vyobrazením brutálností. Řezání prstů, vykuchávání zvířat, mlácení, znásilňování malých dětí a mnoho myšlenek na sebevraždu. Měla jsem velký problém to dočíst, vstřebat a četla jsem to po kouscích. Absolutní miláček rozhodně není čtením pro slabé povahy.

Kromě aspektů zmíněných výše bych ale tuto knihu nepovažovala za nijak zvlášť brilantně napsanou. První dějová polovina by mohla leckoho odradit, druhá už je ale poměrně čtivější a akce plnější.

Absolutní miláček je debutem Gabriela Tallenta, sympatického horolezce a milovníka přírody, který na podkreslení pozadí příběhu čerpal právě a zásadně ze svých outdoorových zážitků. Toto dílo z něj udělalo neočekávaně velkou literární osobnost a především někoho, kdo přišel s nikoli novým, nýbrž nově podaným tématem a automaticky je od něj již očekáváno, že se na literární dráze uchytí více než jedinkrát a opět přijde s něčím, co upoutá naši pozornost.

Četla jsem mnoho ohlasů na tuto knihu, které se navzájem vyvažují a pro čtenáře, který neví, co od Absolutního miláčka čekat, mohou být velice rozporuplné. Je to kniha, jež se svým podáním vymyká od ostatních, je skvěle psychologicky vyobrazená, nechybí jí grády ani atmosféra. Je také poměrně čtivá, napsaná strohým a nijak zvláštním, přesto v některých pasážích až zvířecím, drsným stylem. Dialogy jsou nepovedené, dětinské, chabé, stejně jako se občas chovají samy postavy. Jejich charaktery jsou ale podány ryze, velice upřímně a občas i ty v zásadě kladné vnímáme negativně, což je autorův záměr. Já sama tuto knihu sice považuji za průměrnou, stopu důležitého vzkazu na mne však zanechala a jejím přečtením rozhodně nic nezkazíte.

Absolutní miláček / Gabriel Tallent / Odeon / 2019

Děkujeme společnosti Euromedia Group, a.s., za poskytnutí recenzního výtisku.

Les

Magický les

Autor: Olivka

Winter Parishová je na první pohled klasická americká středoškolačka. Ale poté, co její otec záhadně zmizí, se musí předčasně ujmout rodinného "dědictví". Stejně jako její otec musí střežit magický les, do nějž ústí časové portály a případné zbloudilé poutníky posílat správným portálem do jejich doby. Na svůj úkol je však od dětství připravovaná. Mluví mnoha jazyky, zvládá různá bojová umění a ovládá lesní živočichy. Svědomitě plní svou povinnost, ale čím déle v lese pobývá, tím víc v ní narůstá pocit, že jí bylo něco důležitého zatajeno.

Jednoho dne se v lese objeví pohledný kluk Henry, který toho ví o portálech i lese podezřele mnoho. Henry pochází z osmnáctého století, rovněž mu zmizeli rodiče a myslí si, že to má spojitost s otcem Winter. Ta se proto rozhodne poutníkovi důvěřovat a je odhodlaná mu pomoci najít jeho rodiče a tím pádem i stopu ke zmizení svého otce. A to dokonce i za cenu, že poruší největší pravidlo časoprostorového kontinua a nechá Henryho na určitou dobu pobývat v moderní době.   

Zloději dýmu

Princezna. Voják. Lovkyně. Zrádce. Zloděj.

Autor: Bára

Zloděje dýmu jsem upřímně vůbec neplánovala číst, ale nečekaně nám dorazilo reading copy z Albatros Media, a.s., a zaujalo mě hodnocení z Booklist na zadní straně, že se jedná o „Hru o trůny pro young adult“ – uznejte, to zaujme nejednoho potenciálního čtenáře, a tak jsem se plná očekávání pustila do horké novinky z dílny CooBoo, která vyjde již 18. března.

Princezna. Voják. Lovkyně. Zrádce. Zloděj. Mladí lidé, kteří se od sebe liší, ale něco je přece jen spojuje – osud, s nímž se zkrátka musí poprat, přestože si ho sami nevybrali. Princeznu Cathrine čeká domluvený sňatek bez lásky, který má zajistit další politický vliv jejího krutého otce. Ambrose, voják královské gardy, který je součástí princezniny osobní stráže, přijde hned v úvodu o sestru, která je obviněna z vlastizrady a před jeho očima brutálně popravena. Zapšklý sluha March toužící po pomstě knížeti, který zradil jeho lid. Nerozvážný Edyon cestuje se svou matkou za obchodem a své toulky si zpříjemňuje nesmyslnými krádežemi cetek. A konečně Tash, třináctiletá lovkyně démonů.

Takhle, hned v úvodu bych měla říct, že úplně nesouhlasím s tvrzením, že se jedná o Hru o trůny pro young adult, což ale neznamená, že kniha nestojí za přečtení. Jedná se totiž o povedenou YA fantasy, kde najdete snad všechno, co od tohoto žánru čekáte – démony, kouzla, princezny, politické pletichaření, léčky, zrady, ale i lásku, nová přátelství a nečekaná spojení. 

Krutý princ

Vílí svět podle Holly Black

Autor: Olivka

Hlavní hrdinka Jude neměla zrovna idylické dětství. Když jí bylo sedm let, stala se svědkem vraždy svých rodičů a následně byla se sestrami unesena na vílí dvůr. Každá ze tří sester se s tímto traumatem vypořádala jinak. Jude se ve vílím království cítí doma a snaží se mezi diametrálně odlišné víly zapadnout, což není vůbec jednoduché, neboť většina jich lidmi pohrdá. Jedinou lidskou předností, kterou víly neovládají je umění lhát.

„Nenávidím tě hlavně proto, že na tebe musím pořád myslet. Často. Je to zvrácené a nejsem schopen s tím přestart.”

Kniha Krutý princ se ke mně vlastně dostala úplně náhodou. Obdržela jsem ji na Humbooku k VIP vstupence a popravdě se mi do ní ze začátku vůbec nechtělo. Pak se ke mně ale dostaly nevídaně pozitivní ohlasy a knížku jsem si prostě musela co nejdříve přečíst.

Pravdou je, že ze začátku se děj trochu táhl, ale po pár kapitolách se příběh správně rozběhl a já se od něj nemohla odtrhnout.  Druhá polovina knihy byla čtivá a měla spád. Stránky mi utíkaly pod rukama a ke konci jsem litovala, že je kniha tak krátká. 

Nevím kudy kam

Tři osamělí lidé, tři rozdílné životy, jedno osudové setkání.

Autor: Terka

Gayle Forman není žádným nováčkem na poli YA literatury. Je autorkou řady čtenářsky úspěšných knih. Mě osobně si získala především knihou Zůstaň se mnou, ovšem pravdou je, že pokračování této knihy mne příliš nenadchlo. Obdobně jsem na tom byla i u dvojice knih Jen jeden den a Jen jeden rok – první díl nadšení, druhý mírné zklamání… Proto jsem se nemohla dočkat novinky Nevím kudy kam, protože se jedná o ucelený příběh bez pokračování.

Celý příběh stojí na osudovém setkání tří osamělých mladých lidí, kteří mají na první pohled naprosto odlišné životy, ovšem přese všechny rozdíly mají jedno společné – stojí před zásadním životním milníkem, s nímž si neví rady, zkrátka nikdo z nich neví kudy kam…

Freya, mladá nadějná zpěvačka, která svou popularitu získala díky sociálním sítím. Během natáčení svého prvního alba bohužel ztratí hlas a nikdo netuší proč. Freya se dostává pod velký tlak, protože hrozí, že manažer zastaví práci na slibně rozjíždějící se kariéře. To ji ale neděsí tolik jako ztráta zájmu fanoušků, protože prostřednictvím jejich lásky si kompenzuje ztrátu blízké osoby… 

Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky 2

Kniha pro malé rebelky podruhé.

Autor: Lea

Kdo četl, stejně jako já, první díl Příběhů na dobrou noc pro malé rebelky určitě pochopí, jaká byla má radost, když jsem tuto knihu dostala jako jeden z dárků pod stromeček. Splnilo se mi velké přání. Nemohla jsem se dočkat, až ke knize usednu a začtu se do příběhů.

„Každé rebelce na světě:

To ty jsi hnací silou,

nikdy neustupuj,

teprve pak

se všichni pohnou kupředu.“

Stejně jako první díl je kniha o stu významných žen, a dokonce druhý díl prezentuje jednu Češku – Gerty Cori – biochemičku, která se svým manželem zjistila, jak se v těle štěpí glukóza na enzymy. Pomohla tak mnoha dětem s cukrovkou.

„Myslím, že krása lidské mysli proniká do vědy i umění. Mezi jedním a druhým nevidím žádný rozpor.“

Gerty Cori, biochemička

A víte, že egyptská královna Nefertiti, což by se dalo přeložit jako „přišla krásná žena“, vládla po mnoho let, bohužel se jednoho dne ztratila a její tělo se nenašlo? 

P.S. Líbíš se mi

Hudba a chemie. To lidi spojuje.

Autor: Adri

 „Tu si musím přečíst!“ pomyslela jsem si, když jsme se seznamovali s knižními novinkami. Na první pohled jsem se do knihy, tedy do jejího přebalu, zamilovala. A musím říct, že jsem se nespletla a zamilovanost mi vydržela až do posledního slova.

Hlavní hrdinka, Lily Abottová, je úplně obyčejná teenagerka s neobyčejně „praštěnou“ (jak by také ne, když má tři sourozence, z toho dva velmi živé a podnikavé bratry, dvojčata), ale přitom nejúžasnější láskyplnou rodinou. Má osobitý smysl pro humor, který ne všichni dokážou pochopit, proto si o ní lidé často myslí, že je „divná“. Lilina nejlepší kamarádka, Izabel, jí rozumí, je hodná, spolehlivá, laskavá a vždy otevřená, zkrátka opravdu dobrá kamarádka. Jediné, co na ní Lily vadí, je, že ji neustále seznamuje s kluky, aby mohly společně chodit na rande.

Lily má velký sen - stát se skladatelkou, píše si do svého sešitu texty písní, jejichž melodie si pak brnká na kytaru.

„Chceš slyšet něco o mizerným životě? Moje nejlepší kamarádka vzala k nám domů jednoho kluka, chtěla nás dát dohromady a on v podstatě utekl s řevem pryč. Tak šílenou rodinu mám. Zvládla tvoje rodina něco takového? O tom pochybuju!“