Bíllá kniha

Bílá kniha není zdaleka dílem pro každého

Autor: Baru

Když jsem jako fanynka Vegetariánky na podzim zaregistrovala, že má v listopadu vyjít pod štítkem edice Světové knihovny Odeon nová kniha Han Kang, byla jsem rozhodnutá se do ní v co nejbližší době pustit. Její prvotina, již výše zmiňovaná Vegetariánka, pro mne byla maličko rozporuplným, avšak šokujícím a neuvěřitelně čtivým dílem. Podobná očekávání jsem měla i od Bílé knihy, jejíž historie vzniku je snad delší než ona sama. Bohužel, nepředčila má očekávání, a dokonce pro mne byla jedním z největších literárních zklamání letošního roku.

Téměř dvousetstránková odeonka je rozdělena na mnoho velmi krátkých povídek. Tyto povídky jsou pak napsány jako poezie v próze, téměř nedějově, pouze poeticky. V každé z nich se autorka zamýšlí nad určitou kapitolou svého života, přičemž všechny mají určitým způsobem co dočinění s bílou barvou. Lyrická Bílá kniha je velmi depresivní, chaotická, nesouvislá a čtenáři se může zdát, že nekončící. Pojednává o krutosti, promarněném životě, smrti a ztrátě. Při psaní autorka evidentně balancovala na životní propasti mezi depresí a žitím.

Bílá kniha je synonymem pro pochmurnost a depresi. Han Kang je jiná, a tak, jak se mi její jinakost projevená ve Vegetariánce líbila, tady mne přímo odpuzovala. To, na co chtěla v tomto svém díle zřejmě poukázat, se mne žádným způsobem nedotklo. Jak se říká, méně je někdy více, tento případ je ale výjimkou. Přišlo mi, jako by v ní nebylo vůbec nic. U knih tohoto typu je pro mne velmi důležitá celistvost, kterou jsem zde hledala marně po celou dobu čtení. 

Karlík se mění ve slepici

Karlík McGuffin má obrovské tajemství…

Autor: Kája

Když se mi do rukou dostala tahle třpytící se zlatá kniha, řekla jsem si: „Tak to bude zajímavé“. A přesně tak to taky bylo. Přestože kniha Karlík se mění ve slepici asi není úplně pro mou věkovou kategorii, zaujala mě, protože je vážně vtipná, a díky většímu písmu se čte poměrně rychle.

Karlík není tak docela normální kluk - má tajemství. Může se měnit ve zvířata jako třeba pavouka, blechu, holuba nebo třeba nosorožce. To je možná super schopnost, ale jenom když ji umíte ovládat, a to Karlík neumí, takže pokaždé, když ho něco trápí, se to stane. A právě teď Karlíka trápí hrozně moc věcí - má bratra v nemocnici, rodiče, kteří panikaří, a ve třídě si na něho zasedl školní tyran. Ale naštěstí má tři nejlepší kamarády, kteří mu pomůžou vymyslet co udělat s touhle jeho schopností, aby ho nedostala do potíží.

Po knize jsem sáhla, protože jsem se potřebovala oprostit od milostných či tragických dramat, která obvykle čtu, a strávit odpoledne jednoduchým čtením, při němž mohu jen tak vypnout a pobavit se. A tenhle účel splnil Karlík se mění ve slepici na jedničku. 

Mína a kočky: Ruby se ztratila

Co takhle se proměnit třeba v kočku?

Autor: Bára

Úplnou náhodou se mi do rukou dostala knížka ze série Mína a kočky – Ruby se ztratila. Jedná se již o třetí díl, a proto jsem si říkala, jestli má vůbec smysl pouštět se do rozběhnuté série bez znalostí předchozích příběhů. Dostalo se mi informace, že díly na sebe navazují jen volně, tak jsem se do knížky tedy pustila.

Mína je na první pohled úplně normální dívka, ovšem má jednu zvláštní schopnost – dokáže se proměnit v kočku. Může si tak užívat nejen se svými lidskými kamarádkami, ale i s těmi čtyřnohými, a vidět tak svět z úplně jiné perspektivy. Její schopnost však pro ni není jen zábavou, vyplývají z ní i povinnosti. Stala se totiž strážkyní zdejšího kočičího spolku, což znamená, že kočkám pomáhá řešit jejich problémy.

Tentokrát musí pomoct Ruby, novému koťátku kamarádky Evičky. Žárlí na ni totiž kočka Kiki, kterou má Evička už dlouho. Kiki chce, aby Ruby navždy zmizela z jejich domu, protože místo ní si všichni hrají a všímají jen Ruby. 

Luna - Prokleté město

Příběh plný elfů.

Autor: Lea

Když se mi tato kniha dostala do ruky, hned jsem věděla, že bude naprosto úžasná. Stříbrné písmo na obalu by zaujalo každého, stejně jako dívka sedící na hřbetu vlka. Z obrázku na obalu jsem si myslela, že to bude o nějaké malé holce, která se po hlavě vrhá do nebezpečí, jak to v knihách bývá. Již brzy jsem zjistila, jak moc jsem se mýlila.

Tato kniha je o měsíční elfce Luně, kterou vychovala vlčí smečka v lese Víříně. Luna má naprosto milou a přátelskou povahu, okamžitě jsem si ji zamilovala. I její vzezření je velmi výrazné, posuďte sami:

„Její mléčně bílá pokožka by se zdála téměř namodralá. Už v mladém věku byla obdařena nesmírnou krásou, jemnými rysy a šibalsky vyhlížejícíma očima.“

Kromě vlků má taky přítele Bažinatce, jenž je zároveň jejím učitelem. Bažinatec je celkem vtipná postava a řekla bych, že nepůsobí takovou tou typickou učitelskou autoritou. Chová se spíš……. cákle. 

Má první láska

Potřebujete se rozejít? Najměte si rozchodovou agenturu!

Autor: Terka

Tohle není vtip. V knize Má první láska si hlavní hrdinka skutečně vydělává tím, že lidem pomáhá ukončit vztah. A jelikož jsem měla chuť na něco romantického, líbila se mi anotace, o obálce snad ani nemluvím, pustila jsem se do příběhu Tanji Voosen.

Cassidy ve své škole vede rozchodovou agenturu. Pokud se s někým chcete rozejít, a je jedno, z jakého důvodu, pomůže vám. Jednou její „klientkou“ je i bývala přítelkyně Coltona, který to Cassidy stále nemůže zapomenout. Proto ji vláká do sázky, v níž má Cassidy za úkol úplný opak – dát jeden pár dohromady.

Buďme k sobě upřímní, tahle kniha je plná klišé, přesto mě skutečně bavila. Zbožňuju totiž knihy typu „nenávidím tě – miluju tě“. Baví mě sledovat, jak se vyvíjí vztah dvou lidí od nenávisti až po lásku. Pravdou je, že někdy je u těchto knih kamenem úrazu rychlost přerodu vztahu – během pár stran zjistí, že se milují a nemůžou bez sebe žít. Tomuhle se Tanja Voosen naštěstí vyhnula. Dala si dost času (i stránek) na postupný vývoj. 

Žirafy neumí tančit

Žirafák Ferdík, který se nevzdal svého snu.

Autor: Bára

Co si budeme povídat – kniha a dítě k sobě neodmyslitelně patří a jsem přesvědčena, že čím dříve dětem začneme předčítat, tím více se to na dětech podepíše - v tom kladném slova smyslu, samozřejmě. Vždyť v prvních třech letech života se intenzivně rozvíjí jejich řečové centrum, proto děti, kterým je odmalička předčítáno, dříve mluví, čtou, píší, jsou lepšími čtenáři a disponují lepšími studijními předpoklady. A to již nezmiňuji rozvoj představivosti a blahodárnost v emoční oblasti. Proto je možná někdy problém najít tu „správnou“ knihu k předčítání. Ano, všichni známe Hrubína, Žáčka či Kožíška, což je taková ta klasika, která nikdy nezklame. Co když ale chceme něco novějšího? Kam se obrátit, abych nesáhla vedle? A tady bych ráda vypíchla nakladatelství Pikola a její novinku Žirafy neumí tančit.

Žirafy neumí tančit je kniha určená dětem od dvou let, čemuž odpovídá i samotný příběh, který není nijak složitý. Pracuje s jednou srozumitelnou dějovou linkou – žirafák Ferdík miluje tanec a strašně rád by se s ostatními zvířaty zúčastnil každoročního pralesního bálu. Ovšem všichni obyvatelé pralesa vědí, že žirafy tancovat neumí a Ferdíkovi se posmívají. Ferdík se však svého snu nehodlá vzdát.

„Nesmutni, já radu ti dám,“

ozve se cvrček: „Pro ty,

kdo jsou jen trochu jinačí,

Postačí změnit noty.“

To nejlepší v nás

Colleen Hoover se vrací v plné síle.

Autor: Bára

Jméno Colleen Hoover fanouškům romantických příběhů netřeba představovat, protože její knihy patří ke špičce tohoto žánru. Ať už sáhnete po kterékoli z jejích knih, nebudete zklamáni. Vždy totiž přichází s něčím novým, neotřelým a hlavně, její způsob psaní vám nedovolí příběh na dlouho opustit. A ne jinak tomu je u její novinky To nejlepší v nás.

Quinn a Graham jsou stvořeni jeden pro druhého. Přestože se nesetkají ve zrovna ideálních podmínkách, vědí, že potkali svou osudovou lásku. A tak to do určitého okamžiku také je. Ovšem po sedmi letech je jejich manželství v troskách…

Smutek je jako pavučina. Dokud se do ní nechytíte, tak ji nevidíte, a potom se musíte rvát zuby nehty, abyste se dostali ven.

Colleen Hoover svou tvorbou sice cílí na ženské čtenářky, nepíše však takové ty typické naivní ženské románky. Její knihy mají vždy nějaký přesah, který (ať už chcete, nebo ne) zasáhne vaše citlivé místečko. Jednou je to téma domácího násilí, podruhé deprese, nyní zvolila problematiku neplodnosti. 

Co když jsme to my

Věříte na lásku na první pohled?

Autor: Míša

Společná kniha autora Adama Silvera a americké spisovatelky Becky Albertalli. I když vám její jméno na první pohled nemusí být známé, dílo Já, Simon, už vám určitě povědomé bude. Jelikož jsem se dříve nesetkala s takzvanou LGBT tématikou, byla tato kniha pro mě tak trošku výzvou. A co to vůbec ta zkratka LGBT znamená? Je to označení pro lesby, gaye, bisexuály a transgender osoby.

Jak už samotná obálka knihy napovídá, hlavní hrdinové tohoto příběhu jsou dva mladí chlapci Arthur a Ben. Jednoho dne se náhodou potkají v New Yorku na poště. Jelikož si při prvním setkání nevymění telefonní čísla ani jména, podle kterých by se mohli najít na sociálních sítích, hledá se jiný způsob, jak by se tito dva mohli znovu shledat. Mají kolem sebe přátele, kteří jim pomáhají a podporují je. A od té doby se začíná psát jejich společný příběh.

Pojďme se blíže podívat na postavy, které se v této knize vyskytují. Ben je Portoričan pocházející z věřící rodiny. Jeho nejlepším přítelem je Dylan, který této knize dodává šmrnc. Je vtipný, Bena podporuje a jsou nerozlučná dvojka. Dokud se v jeho životě neobjeví Samantha, kvůli které se jejich názory dokáží i rozejít. Benův expřítel se jmenuje Hudson. Díky němu se setkal s Arthurem, protože chtěl svému bývalému příteli poslat krabici se starými věcmi. 

Zarua

Ztracené město.

Autor: Markét

Zarua už od začátku zachytila moji pozornost. Abych si nějakou knihu chtěla přečíst, musí mě zaujmout nejen krátce vysvětleným dějem, ale i jak vypadá. Zarua splnila oboje.  Vtáhne vás do jejího světa, donutí vás vše prožívat. Já sama jsem během četby ztratila pojem o tom, co je skutečnost, a co jiný svět.

„Potřebuji pomoc, potřebuji vedení,“ prohlásil nahlas do prázdné místnosti. „Jak zachráním své přátele? Jak zachráním sebe?“

Jedinou odpovědí mu bylo ticho.

Nevím, či můžu říct, že mladý čaroděj Paddren je hlavní postava, proto řeknu, že to je jedna z nejdůležitějších postav příběhu. Paddrena trápí podivné vize, ve kterých vidí starobylé město na pokraji vyhlazení. Když za tajemných okolností zemře jeho mistr a Řád čarodějů odmítne jeho smrt vyšetřovat, Paddren se zaváže, že s pomocí svých přátel vraha odhalí. Pátrání je zavede na strastiplnou cestu plnou nájemných vrahů, sekt a hrozivých nestvůr stvořených krvelačnou magií. Ale Paddrena nic nezastaví. Vidění, která ho spojují se vzpomínkami dávno mrtvého čaroděje, jsou klíčem k rozluštění mnoha hádanek. A on se je hodlá rozluštit. Zjistí, co způsobilo opuštění Zarui? Zachrání svůj lid před temnotou a zkázou, která se pomalu začíná šířit ze zapomenutého města? 

Sestry Springovy

Sestry Springovy – moderní Malé ženy?

Autor: Terka

Nevím, jestli je to o mně známo, ale jsem velkou milovnicí série After od Anny Todd, kterou jsem svého času přečetla snad pětkrát. A když jsem zjistila, že YOLI vydává další její knihu, Sestry Springovy, odpočítávala jsem dny do jejího vydání. Pravdou je, že mě trochu zarazily docela vlažné reakce některých čtenářů, proto jsem do čtení šla s mírnou obavou, která se naštěstí nepotvrdila.

Sestry Springovy jsou napsány na motivy notoricky známých Malých žen. Abych byla upřímná, Malé ženy jsem nikdy nečetla, znám je pouze z filmového zpracování, proto jsem neměla potřebu tyhle dvě knihy srovnávat, což vidím jako výhodu – prostě jsem se oprostila od velkolepých očekávání a užila pohodový příběh.

Holky Springovic žijí na vojenské základně v New Orleans, protože jejich otec je americký voják na misi v Afganistánu. Každá ze sester je jiná, přesto je pojí silné pouto, které je v kritických chvílích drží pohromadě.

Meg, nejstarší ze sester, je typická americká kráska, která chce od života jediné – stát se manželkou důstojníka a mít děti. Toho, že je krásná, si je dobře vědoma a náležitě toho využívá. Pravdou je, že její atraktivita jí život umí i pěkně ztrpčit – kluci ji vnímají jako sexuální objekt, spolužačky na ni žárlí, takže nemá příliš mnoho přátel a často se stává terčem pomluv.

Hotel Poslední naděje

Kouzla – vražda – záhada

Autor: Míša

Temná a tajemná obálka knihy Hotel Poslední naděje ve mně vyvolává zvědavost a touhu se do ní začíst. Anotace knihy je poutavá a přímo láká k přečtení. O to víc, pokud jste fanoušci kouzel a fantasy literatury doplněné o detektivní zápletku.

Ozývaly se zmatené výkřiky: „On se dusí?“, „Musí to být z něčeho, co snědl!“, „musí existovat něco, co můžeme udělat!“.

O několik vteřin později zakroutila profesorka Přízračná, jež klečela vedle Dr. Thallomiuse, vážně hlavou. „Už je příliš pozdě. Obávám se, že nemůžeme dělat nic.“

„Ne!“ zakvílel Count Jizvák. „To přece nemůže být pravda!“

„Je mi líto, ale Dr. Thallomius je po smrti, „ oznámila profesorka Přízračná, „zdá se, že byl otráven.“

Hlavním hrdinou tohoto příběhu je mladý Seth, pomocník v kuchyni v hotelu Poslední naděje. Hotel leží na odlehlém místě a jeho majitelé jsou ne zrovna příjemní a přátelští manželé Bunnovi. Norrie Bunnová je nevrlá a zlomyslná a Horatio Bunn je úlisný a lakomý. Jejich dcera Tiffany je chladnokrevná, nepřátelská a v každém případě si jde za svým. I když to stojí cokoli. Takové nadřízené si určitě nikdo z nás nepřeje. 

Poutník, čarodějnice a červ

Vstupte znovu do magického světa Alagaësie…

Autor: Markét

Jako čtenářka série Odkaz Dračích Jezdců jsem hned na první pohled věděla, že to bude fantastická knížka. A taky že jsem se nemýlila. I kdybych už řečenou sérii neznala, kniha by mě nejspíš zaujala, protože je tajemná nejen názvem, ale i obalem. Obávám se ale, že knihu asi pochopí jen ti, kteří jsou alespoň trochu se sérií seznámeni.

„Občas musíš zůstat a bojovat,“ řekl. „Útěk někdy nepřipadá v úvahu. Už to chápeš?“

Hlavním hrdinou je Eragon s jeho dračicí Safirou. Eragonovu minulost si můžete přečíst v Odkazu, proto to tady moc rozebírat nebudu: tahle kniha totiž není jen o něm. Z prostého farmáře, který ani neuměl číst, se stal vzdělaný mladý muž, který toho má spoustu na práci. Už je to rok, co Eragon opustil Alagaësii, aby vyhledal nový domov pro novou generaci Dračích jezdců. Má ale spoustu nekonečných úkolů: výstavbu velké pevnosti, dohadování se s dodavateli zásob, hlídání dračích vajec, jednaní s bojovnými urgaly a povýšenými elfy. Vytržení z každodenní rutiny mu však nabídne vidění Eldunarí, nečekaná návštěva a také vzrušující urgalská pověst, která mnoho změní… 

Horká & Stopa: Případy šité horkou jehlou

Detektivka pro nejmladší čtenáře

Autor: Valča

Hledáte detektivní kancelář? Můžu vám zaručit, že výběrem Horké a Stopy neprohloupíte. S touto dvojicí se rozhodně nebudete nudit, jelikož „ netradiční detektivní duo spolehlivě vypátrá zločin i tam, kde po něm není ani stopy. Haf!“

Je mi 13 a stejně jsem se nad stránkami této knihy zasmála. Příběh je sice trochu nereálný (na druhou stranu proč si trochu neulítnout v tomto až příliš realistickém světě), ale zároveň vtipný, zábavný a hlavně – zvládnou jej levou zadní přečíst i méně zdatní čtenáři.

Víte, co mne na první pohled na knize upoutalo nejvíce? Její název – Horká & Stopa – není to chyba tisku? Nemělo tam být Horká stopa? Také jsem byla zvědavá, o čem bude příběh a jakou formou je psána detektivka pro děti. Řekla jsem si, proč vlastně ne.